Vysoký devatenáctiletý brunet, kterému se v náručí choulil drobný, o pár let mladší světlovlásek v příliš velké mikině, seděl na gauči ve svém novém bytě a oba mladíci upírali zrak na televizi, v níž běželo jakési filmové zpracování Romea a Julie. Děj vnímali oba jen napůl, ponořeni v myšlenkách, ale současně dost na to, aby do oněch myšlenek děj svým způsobem pronikl.
"Nechtějí, abych s tebou byl, prý na mě máš špatný vliv," řekl najednou blonďák pohrdavě bez kontextu a stulil se ke svému příteli blíž, pokud to vůbec ještě bylo možné. "Rodiče,“ vysvětlil. „Je to stejný už staletí, víš? Teda ne stejný, ale ten princip… Montekové a Kapuleti, liberálové a… idioti. Oni prostě nechápou, že,“ na moment zaváhal, „že ty jsi jediný důvod, proč ještě... vůbec jsem," přiznal nakonec tiše, tíha pocitů mu svírala hrudník stejně jako binder skrývající se pod oblečením. "Oni nejsou schopní používat ani správný jméno!" vzlykl bezmocně, už dávno nemluvíc o dění příběhu z šestnáctého století.
"Co Julií zváno je, i zváno jinak cítilo by se stejně," pronesl nad jeho hlavou tiše druhý mladík, a Julianovi zacukaly koutky. Pak ucítil na temeni hlavy něžný polibek: „Jsi můj skvělý přítel, Juliane Kapulete, a já tě miluju.“
YOU ARE READING
Třiapadesát útržků (drabbles)
RandomRok 2021 pro mě a další autory bude ve znamení stovek, dvoustovek a třístovek. Ponořte se s námi každý týden do nového drabble a vychutnejte si příběhy v praktickém skladném balení vhodném například na cesty. #drablevyzva2021 od @islarosselli
