Amen [Larry Stylinson] CZ

9. část

Nezlobte se na mě, dobře? - Tina

Louis už si myslel, že Harry nepřijde. Byla skoro půlnoc a všichni ostatní už dorazili. Zayn v sobě měl dvakrát tolik, co Louis. Niall se zezačátku snažil nepít, ale nakonec to vzdal a pomalu, ale jistě se svou mírou opilosti blížil Zaynovi. Oba už si pluli na pomyslném obláčku, kde žádné starosti neexistují.

Konečně se ozvalo váhavé klepání. Brunet se hrnul ke dveřím a prudce je otevřel. Kudrnáče přivítal s úsměvem. Dřív, než se Harry stihl omluvit, že jde pozdě, zatáhl ho do obývacího pokoje. Prázdné lahve se už válely kolem a Zayn s Niallem se zrovna dohadovali, co si zahrají. Louis vtiskl Harrymu do ruky sklenici s vodkou a džusem.

~~~

Harry už byl v náladě a Zayn s Niallem se smáli nesmyslům, které si šeptali. Louis se vrátil s pivem, protože zatím neměl chuť na nic silnějšího.

„Řekni mi, Harry,“ začal brunet, když si sedl vedle kudrnáče na gauč. „Proč jsou tví rodiče takoví homofobici?“ Ptal se a sedl si přitom do tureckého sedu, v levé ruce pivo.

„Věří v Boha,“ řekl jednoduše a lokl si z nějaké nejbližší lahve s alkoholem. Všiml si nespokojeného pohledu, který mu Louis věnoval. Povzdechl si. „Podle mých rodičů jsou homosexuálové hřích. Jsou pošpinění. V podstatě žadonící o trest. Je to proti přírodě – proti Bohu. Proto i jen kontakt s nimi se počítá jako hřích, protože pošpiní každého.“

Brunet nakrčil nos. „Myslím, že s Bohem byla vždy spojována láska, ne? V čem je tedy láska mezi gayi jiná? Chci říct. Je to o pocitech, ne?“ Dlouze se napil piva. Hned na to se ale podíval na Harryho, který vypadal naštvaně.

„Nemluv o tom,“ zavrtěl hlavou. Nenaštvalo ho ani tak to, co Louis řekl. Spíš to, že on sám pochyboval – čím dál víc. Nejednou už nad tím přemýšlel. Napodobil bruneta a pořádně si přihnul z lahve. Otřásl se odporem, ale lahev pořád svíral v ruce. Jako by to byla jeho záchranná vesta v rozbouřeném moři.

„Hele, kluci,“ zavolal najednou Niall, lapaje po dechu. Právě se přestal smát a musel se uklidnit. „Vždycky jsem chtěl hrát tu hru, kdy se točí flaškou. Na koho ukáže, musí dát určené osobě pusu.“ Zazubil se a ve vzduchu mával prázdnou lahví.

Brunet bez váhání souhlasil a hrnul se i s pivem k Zaynovi. V očích mu jiskřilo nadšením. Ze všech přítomných byl nejvíce střízlivý, ale to neznamenalo, že se nechtěl bavit. Harry se jen přesunul blíž. Sedl si na křeslo a sledoval, jak se bude hra vyvíjet.

Tři kamarádi si sedli do kruhu a Niall je začal seznamovat s pravidly, která ho napadla. „Takže. Předtím než roztočím tu flašku, určí se osoba, která bude něco jako obětní beránek. Na koho flaška ukáže, bude se muset s „obětním beránkem“ líbat 20 sekund. Kdo se odtáhne dřív, prohrál a točí flaškou ten, kdo zvítězil.“ Radostně vymýšlel další a další pravidla. Brunet ho docela obdivoval, protože i ve svém podnapilém stavu si zachovával víceméně racionální uvažování.

„Bude se líbat Niall,“ zvolil Zayn, jen co Ni domluvil. Zbylí dva přikývli a Harry se v očekávání naklonil blíž. Netušil co vlastně čekal. Věděl jen, že se podlaha pod ním houpe. Připadal si, jako by ho nic netížilo. Opět si lokl z lahve a potlačil chuť smát se. Nebylo tu přeci nic k smíchu… že?

Niall roztočil lahev a všichni se naklonili blíž. Její točení se zpomalovalo, až ustalo úplně, hrdlo lahve jasně ukazovalo na Louise. Ten se jen ušklíbl, a aniž by čekal na pobízení, naklonil se k blonďáčkovi a zmocnil se jeho rtů. Niall mu ochotně polibky vracel. Jednu ruku mu zapletl do vlasů a druhou bloudil po těle. Brunet si ho přidržoval blíž za týl a druhou rukou se držel země, aby neztratil rovnováhu. Jejich polibek se postupně prohluboval. Louisovy rty byly jemné, skoro ženské, ale pořád dravé. Naopak Niallovy byly na Louisův vkus příliš hrubé, ale neméně vášnivé. Brunet zatahal za Niallův spodní ret, kvůli čemuž blonďáček vzdychl a usmál se do polibku. Ačkoliv je Zayn už několikrát informoval, že jejich dvacet sekund uplynulo, neodtrhávali se od sebe.