20. část

1.9K 159 6
                                    

Chtěla jsem, aby tahle část byla lepší. Nevím jestli se mi to povedlo. Rozhodla jsem se, že ale do 20. části dám něco... "nového". Takže... Mimochodem vám hrozně, hrozně moc děkuju za všechny komentáře a hvězdičky! Jsem ráda, že to někdo čte. Enjoooooy - Tina

Kudrnáč se zasmál, ačkoliv Louis teplotu rozhodně neměl. „Vlastně teď když to tak říkáš... opravdu se necítím nějak dobře." Zasmál se a věnoval Louisovi pusu na čelo.

Brunet přivřel oči, užívaje si pocit Harryho rtů na svém čele. Kudrnáč se neochotně odtáhl. „Co takhle zůstat v posteli a jen si povídat, hmm?" Navrhl. Ještě před chvílí se chtěl jít vysprchovat, ale nyní se mu opravdu nechtělo. Ne, když mohl trávit čas s Louisem.

„To zní dobře," usmál se Louis a položil si hlavu na kudrnáčkovu hruď. „Jenom musíš vymyslet o čem."

„Já?" hrál Harry dotčeného. Mezitím přesunul ruku tak, aby se mohl pohodlněji hrabat Louisovi ve vlasech. Ani jeden z nich si neuvědomoval, jak bezděčně se chovají. Prostě si užívali společnost toho druhého bez toho, aby se cítili trapně.

„Harry?" zvážněl Louis. I kudrnáč si všiml náhlé změny v jeho hlase. Zpozorněl a zamručením ho vybídl, aby pokračoval v tom, co chtěl říct. „Slíbíš, že mi nebudeš lhát?"

„Slibuju," přikývl kudrnáč, ačkoliv to brunet nemohl vidět. „Stalo se něco?" Zajímal se.

„Ne," zavrtěl brunet. „To jen, abych měl jistotu, že když se s tebou budu bavit o čemkoliv, nebudeš mi lhát." Pokrčil rameny. „Ať už to bude neškodné téma jako počasí, nebo třeba... to, co cítíš ke mně."

„Myslíš, že bych ti lhal o tom, co k tobě cítím?" mračil se Harry. V jeho hlase zněl slabý podtón podrážděnosti. Nemohl uvěřit, že si Louis něco takového myslí.

„Ne teď," protočil oči brunet. „Ale časem. Prostě... když ke mně přestaneš cítit to, co cítíš teď, řekneš mi to? Nechci, abys se mnou byl ve vztahu, aniž bys to tak cítil." Na chvíli zavládlo ticho. Louis se odtáhl, aby viděl na široce se usmívajícího Harryho. „Co?" ptal se nechápavě.

„Jsme ve vztahu?" usmíval se kudrnáč. Louis mu úsměv vrátil.

„Tvá slova," vyplázl jazyk a natáhl se pro polibek. Nejdřív měl v úmyslu jen nevinnou pusu, ačkoliv se to změnilo v mnohem dravější polibek. Škádlili se jazyky a vzájemně si vzdychali do úst. Harry jemně sál na Louisův spodní ret, což bruneta přimělo vzdychnout ještě hlasitěji. Samozřejmě by to nebyl Louis, kdyby to Harrymu nechtěl oplatit. V podstatě vcucl Harryho jazyk do svých úst, kde si s ním svým jazykem pohrával. Kudrnáč mu zasténal do úst.

Rukama vzájemně bloudili po těle toho druhého a než si to uvědomili, jejich trika skončila kdesi odhozená. Kudrnáč se zrovna propracovával k Louisovým boxerkám. „H-Hazz, ne," vydechl Louis a snažil se jeho ruce odstrčit, od svých boků. Harry ale nepřestával dotírat, takže se z něj brunet prostě svalil. Oba lapali po dechu a kudrnáč se neubránil nespokojenému stenu.

„Harry," začal nejistě Louis, když konečně popadl dech. „Nemám nic proti líbání se a ležení spolu ale..."

„Ale co?" pobídl ho Harry, snaže se neznít dotčeně. „Nechceš, abych se tě dotýkal?" Louis po něm vrhl vražedný pohled.

„O to nejde," snažil vše uvést na pravou míru. „Jde o to, že spolu ani nechodíme! Neměli jsme rande a prakticky jsme si své city přiznali... včera."

„Takže to je moc rychlé?" ověřoval si Hazz, že všemu rozumí tak, jak má. Když Louis přikývl, tak se pouze usmál. Dal brunetovi pusu na rty. „Cokoliv ti vyhovuje."

Amen [Larry Stylinson] CZWhere stories live. Discover now