Something...|DNF FF|

5.

George

Nevím, co to do mě vjelo, asi nějakej pud sebezáchovy. Stejně to ale bylo přes čáru, nebo ne? Možná to má něco společného s tím, co se stalo v té hospodě nebo to mám pouze z těch kriminálek.

„Jsi v pohodě?" ozve se za mnou jeho hlas, kterej zní naštvaně, ale zároveň i starostlivě. Dlouze se mu podívám do očí, cítím z něho tu nejistotu.

„Taky bych sám rád věděl" odvětil jsem arogantně a napil se vody. Nic neříkal, jen si mě prohlížel. Chvíli bylo ticho.

„Už jsi snad měl něco nasypanýho v pití?" zeptal se rozpačitě.

„K čemu ti bude pravda?" odbil jsem ho s nakrčeným nosem.

„Chápu" zasmál se a vyšel ze šaten.

Možná je to odemě hnusný, ale zkrátka nemůžu věřit někomu koho neznám ani den a jediný co o něm vím je pouze jeho jméno. Vzal jsem si flašku s pitím a vydal se do tělocvičny, kde jsem měl být už před půl hodinou.
Došel jsem si rovnou sednout na lavičku, kde za mnou ihned doběhla většina třídy s otázkami na můj stav a kolik vidím prstů. Když jsem k nim zvedl pohled, všichni se zarazili.

„Proč máš každý oko jiný?" vyjekl Tommy a já si upravil vlasy, aby mi nešlo vidět do obličeje.

„Heterochromie" odpověděl jsem jednoduše. Tuhle věc na sobě miluju a zároveň nesnáším. Mám to jako vrozenou vadu po dědovi z máminy strany. Znova se ozval zvuk píšťalky, což konečně zahájilo tuhle hodinu. Hráli fotbal, nic pro mě. Přišlo mi divný, že v jeden moment se kvůli mému omdlení má zbořit celej svět a teď je jim to úplně ukradený. Ale co je hlavní, můj plán vyšel.

Dream

Hodina skončila a my se už obyčejně odebrali do šaten. Oni si mezitím šuškali různý teorie a William popisoval to, co se stalo na záchodech.

„Dávals mu umělý dýchání?" zašklebil se Tommy a šťouchl do mě ramenem.
Podíval jsem se na něj a usmál se.

„A i kdyby jo závidíš mi snad, že bys ho nelíbal ty?" pousmál jsem se a on stuhl.

„Ne, nedával, nebylo ani potřeba" odpověděl jsem mu na tu jeho prvotní otázku a s pošklebkem jsem vyšel na chodbu.

„Já nejsem gay!" slyšel jsem ještě za sebou.

Na obědě už obyčejně kolovaly ústřižky z Willova vyprávění a teorie se stávaly ideálním podkladem pro sci-fi film. To že někdo omdlel se stalo naposledy před 3mi lety, když Fraug napálil hlavou do dveří. Pak na toto upozorňovaly uklízečky každej den a všichni byly vyděšení, když děcka z prvního stupně zkoušeli přetahovanou o dveře a celkově všechno, do čeho byly zapojeny dveře. Minulej rok byl malej obrázek dveří na školním merchy, takže je tu možnost, že na tom letošním bude kelímek s vodou nebo krvavej nos. Zkrátka, jak se to stalo nikdo neví a pochybuju, že on to někomu řekne. Je to malá černá myška s chováním drzé introvertní krysy a taky s nulovou důvěrou k lidem. Tenhle kus si už něco málo prožil. Fakt nechápu, proč celá moje hlava je teď on. Totálně mi rozházel myšlení, až to bolí.

510 slov

Teďka mě brutálně chytla chuť psát, což je docela zvláštní, protože tohle se děje jen jednou za uherskej rok :D