Something...|DNF FF|

27.

Tw: sexual things

George

„Clayi..?" smutně jsem vzlykl do prázdné chodby, odkud jsem ještě před deseti minutami se vztekem odešel.

„Clayi, moc mě to mrzí, je to moje vina, omlouvám se" opatrně jsem pootevřel dveře do místnosti, kde se to všechno stalo. Všude bylo nepříjemné ticho.

„Haló?" otřel jsem si slzu z tváře a pokoušel se trochu uklidnit. Jenže moje emoce byly rozházené, nestabilní. Jakoby všechny, které jsem ty dlouhé měsíce zadržoval, teď najednou vyšly na povrch. Zkousl jsem si rty, abych se nerozbrečel znova a vešel dovnitř.

„Georgie..?" ozvalo se neznámo odněkud.

„Clayi!" rozzářil jsem se a rozešel se za ním.

„Promiň, já se vážně mo-" utišil mě jeho palec na mých rtech. Trochu jsem se zajíkl, nikdy jsem neměl možnost si zvyknout na tyhle doteky. Obejmul mě a já jej nazpět. Nemohl jsem se nabažit jeho vůně, voněl úžasně.

„To nic, nemůžeš za to" odtáhl jsem se od něj a koukl se kolem.

„Kde jsou ostatní?" vypařili se celkem rychle.

„Jeli pro zbytek" odpověděl a upravil si jeho špinavě blonďaté kadeře.

„Vážně mě to mrzí, já už prostě nevím jak dál, jsem věčně agresivní a přecitlivělej a-" věnoval mi velké objetí, které mě trochu uklidnilo.

„Jsem prostě zkurvenej kretén..." zašeptal jsem smutně a podíval se na něj.

„Všechno se najednou bortí a já už to prostě nezvládám" jsem dost slabej, když tady fňukám cizí osobě do ucha. Musím uznat, že jeho dotyky jsou mi příjemné, jeho velké teplé dlaně na mých zádech, které kreslí velká kolečka, obzvlášť.

„Nechceš si o tom promluvit?" nabídl mi a já bez váhání kývl. Tohle asi bude nejlepší možnost se někomu svěřit bez toho, aniž by to bral jako jeho chybu.

„Co konkrétně se děje?" zeptal se opatrně a já chvíli přemýšlel, co přesně říct, aby to dávalo smysl.

„Mám v hlavě něco, co mi brání jíst" přitáhl jsem si svá kolena k sobě a opřel se o opěradlo gauče.

„Je to jeden z důvodů, proč často omdlívám"

„A taky nenávidíš svoje tělo.." řekl a lítostně se na mě podíval. Kývl jsem.

„Nevím, jestli ti to pomůže, ale tvoje nohy jsou vážně perfektní, vyrazily mi na chvíli dech. Chápu, že je to neobvyklý, jenže je to překrásný, stejně jako tvoje oči"

„A promiň, že tady s tebou pomalu i flirtuju, ale je to pravda" pousmál jsem se.

„To říkáš jenom proto, že musíš.." ale je to hezký slyšet.

„Ale ne, pojď sem, trubko" poškádlil mě a já si uvědomil, že s ním se cítím hrozně fajn. Není to žádná napjatá atmosféra, kterou zažívám u jiných. Je to příjemný povídání, po kterým se cítím trochu lehčí.
Pak jsme si ještě chvíli povídali o různých prkotinách a já se po dlouhé době od srdce zasmál.

„JSME TADYYY" zaječel někdo silně mexickým přízvukem a mě došlo, že ten 'zbytek' zahrnuje i ho. Otřel jsem si oči a rychle vstal. Špatnej nápad.

„Dobrý, mám tě" původně jsem čekal ránu, nikoliv jeho teplou náruč.

„Čau, jak to-" Nick stál ve dveřích jako opařenej. Rychle jsem se od něj odtáhl.