Pár slov závěrem

44 4 2
                                    

Krásný den všem!

Ráda bych na závěr přednesla cosi jako poděkování a slovo autorky v jednom. V první řadě teda to poděkování! Moc děkuji vám všem, kdo jste příběh katapultovali na takové příčky umístění, na kterých teď je! Děkuji za hlasy i přečtení, za všechen váš zájem věnovaný tomuto "dílku". 

Co se týče psaní a příběhu samotného, za sebe musím zmínit především to, že tenhle tak trochu bláznivý příběh dvou lidí, stojících na opačných stranách, a přesto tak podobných, Colina a Ariany, jsem začala jako okamžitý nápad. Když jsem pročítala soutěžní témata Queenie, zaujala mě její poznámka u jednoho z témat - fénixova srdce. Nápad, použít ho jako přísadu do ošklivého lektvaru, jakým "Smrtijedova zhouba" bezesporu byla, tak přišel docela okamžitě a rozvinul se, jakmile jsem se zamyslela nad druhým tématem, u kterého jsem se zastavila - vina a trest. Tak začalo postupně vznikat to, co si teď můžete přečíst.

Příběh se pro mě postupně stal srdeční záležitostí. Když jsem byla nucena přestat na chvíli psát a dělat něco jiného, po nějaké době mi začal natolik chybět, že jsem se nemohla dočkat, až se do něj zase ponořím. Proto doufám, že se to jeho finální podoby alespoň trochu dotklo, a že se mi do ní podařila promítnout aspoň polovina mého nadšení.

Jelikož mě však tlačil čas, byla jsem nucena pojmout vztah Colina a Ariany jako zaujetí na první pohled, protože jsem neměla prostor k sáhodlouhému popisování jeho evoluce. Nakonec z toho byla v některých pasážích spíš revoluce, :D  ale i tak jsem s výsledkem spokojená. Jako správná stoprocentní perfekcionistka pochopitelně teď zpětně nacházím spoustu much, situací, které bych mohla rozvinout, aby vyzněly lépe, ale tvorba čehokoliv, co spěchá,  a perfekcionismus nikdy nebyli dobří přátelé, jak mi jistě mnozí z vás dají za pravdu...

Věci, které mě při psaní nejvíc ovlivnily? Nevybouřená hravost a červená knihovna... :D

Takové poselství na úplný závěr, vycházející z příběhu: Nikdy nedovolme, aby v konfliktech, jichž jsme součástí, ať už se odehrávají vně nebo přímo uvnitř nás, uhynulo to nejdůležitější - chuť a odvaha milovat. Protože skutečná láska je tou nejlepší náplastí a největší výhrou!

Děkuji za pozornost!

Vaše Nea ☼

Zločin a trest, HP FFKde žijí příběhy. Začni objevovat