𝘽𝙤𝙧𝙣 𝙛𝙤𝙧 𝙩𝙝𝙞𝙨 |𝙏𝙤𝙥 𝙂𝙪𝙣: 𝙈𝙖𝙫𝙚𝙧𝙞𝙘𝙠 𝙁𝙁| ✔

𝟏𝟎

✈

Seděla jsem na gauči a čekala, až Bradley vyleze z koupelny. Nemohla jsem ho nechat o samotě, když byl v takovém stavu. 

Chtěla jsem počkat, až se osprchuje a teprve potom bych odešla. Co kdyby se mu něco stalo? Nemohla jsem ho nechat bez dozoru. 

Trvalo mu to dlouho, takže jsem se začínala o něj bát. Při svém čekání jsem začala usínat. Byla jsem vyčerpaná z dnešního tréningu a ze všech událostí. 

,,Blake?" Bradley zašeptal moje jméno. Naježeně jsem vystřelila ze spánku.

Otočila jsem se na Bradleyho. Měl na sobě tričko, které jsem mu přinesla i boxerky. V ruce držel triko a šortky, které předtím neměl. 

Vzniklo mezi námi ticho. Oba jsme na sebe zírali. Usoudila jsem, že vypadal lépe než předtím, takže mě už nebylo potřeba. 

,,Já už půjdu." Promluvila jsem tiše. ,,Už nevypadáš, že bys byl jednou nohou v hrobě, takže mě už nepotřebuješ." 

,,Vem si tohle." Natáhl ke mně ruku, ve které svíral oblečení. 

Podívala jsem se na něho nejistě. Nehodlala jsem tu přespávat. Chtěla jsem si vyříkat věci s dědou a taky jsem mu slíbila, že si zahrajeme karty. 

,,Bradley, opravdu tu spát nemůžu." Odmítla jsem. 

Bradley si povzdechl a obešel gauč, aby mi byl tváří v tvář. 

,,Jak se dostaneš domů?" Koukal na mě bez jakéhokoliv projevení mimiky. 

,,Zavolám si taxíka." Odpověděla jsem prostě.

Netušila jsem, proč by s mým odchodem měl problém. Navíc jsem si myslela, že by teď měl být o samotě. 

,,V tuhle noční hodinu?" Zeptal se mě. Přiznávám, že jsem nerada chodila v noci sama a už vůbec nebylo pro mě komfortní jezdit po noci s neznámým taxikářem. 

Měla jsem však vojenský výcvik, kde jsem pokládala chlapy na zem levou zadní. Samozřejmě jsem pořád měla strach, že se mi něco může stát.

,,Bradley. Jsem dospělá žena. Dokážu se o sebe postarat." Dívala jsem se mu do očí a neodtrhla od něj oči. 

,,Nehodlám tě pustit, aby se ti něco stalo. Na." Vrazil mi oblečení do rukou. Neochotně jsem si ho přebrala.

,,Spíš u mě v ložnici." Připadala jsem si, jako by mi rozkazoval Maverick, co mám dělat ve stíhačce. 

Okamžitě mi bylo jasné, že se blíží další menší hádka o tom, kde kdo bude spát. 

,,Spím na gauči." Ukázala jsem na gauč, na kterém jsem málem před pár minutami málem usnula. A že se mi chtělo ukrutně spát. 

,,Bradley, nebuď paličatý a nech mě spát, kde chci." Obešla jsem ho a vydala se směrem do koupelny. 

Nehodlala jsem jít spát bez své milované hygieny. Zavřela jsem za sebou dveře a zamknula.

Čekala jsem, že koupelna bude smrdět po zvratkách, ale voněla po mužském šampónu. 

Sundala jsem si oblečení a vlezla do sprchy. Nechala jsem vodu, aby mi stékala po zádech. 

Usušila jsem se ručníkem, který jsem našla ve skříňce. Když jsem byla hotová, dala jsem ho na topení. 

Převlékla jsem se do Bradleyho oblečení. Bylo mi velké. Ramena trika jsem měla skoro na loktech a měla jsem ho na délku skoro až pod kolena. 

Vzala jsem límec trička a přičichla si k něj. Tričko byla nasáknuté Bradleyho vůní. Voněl jako moře a levandule zároveň. 

Vzala jsem pastu a dala si trošku pasty na prst. Nebyl tu kartáček a jeho jsem použít fakt nechtěla. 

Vypadalo to komicky. Ale když nefunguje plán A, tak je vždy plán B. 

Vypláchla jsem si ústa a vše po sobě uklidila. Vzala jsem si svoje věci a při odchodu z koupelny za sebou zhasla. 

Na gauči jsem měla připravený polštář a deku. Položila jsem věci na opěrku gauče. 

Obešla jsem gauč a okamžitě jsem do něj skočila. Zavrtala jsem se do deky a polštáře. 

Byla jsem nesmírně ráda, že cítím tu úlevu, která přichází vždy večer, když si lehnu a jdu spát. 

Nade mnou se objevil Bradley. Podívala jsem se na něho otráveně. 

,,Teď jsem si sem šel lehnout." Zatvářil se naštvaně. Musela jsem se usmát, protože jsem ho předběhla. 

,,Máš být rychlejší." Ozvalo se mé desetileté já, které bylo provokativní. Možná mi to desetileté já zůstalo dodnes. 

,,Jsi neuvěřitelně tvrdohlavá." Šťouchl do mé tváře dvakrát prstem.

,,Děláš, jako bys mě neznal od mého narození." Zavřela jsem oči a usmála se. Znovu jsem se zavrtala do gauče, abych našla tu správnou polohu.

,,Bohužel tě znám a vím, že jsi tvrdohlavá jak buvol." Zasmál se, ale já už jsem ho skoro nevnímala. 

,,Dobrou, Blake." Slyšela jsem ho trochu tlumeně, protože jsem podléhala spánku. 

,,Mhm." Bylo jediné, co jsem dokázala odpovědět.

Tma se prohlubovala tak dlouho, dokud jsem neusnula. 

✈