𝘽𝙤𝙧𝙣 𝙛𝙤𝙧 𝙩𝙝𝙞𝙨 |𝙏𝙤𝙥 𝙂𝙪𝙣: 𝙈𝙖𝙫𝙚𝙧𝙞𝙘𝙠 𝙁𝙁| ✔

𝟑𝟏

✈

,,Zvládla jsi to!" Zajásal Bradley. Musela jsem se usmát a krátce jsem se zasmála štěstím. 

,,Zvládli jsme to." Opravila jsem ho s úsměvem na tváři.

,,Blake, zprovoznil jsem rádio!" To mi vykouzlilo ještě větší radost. Dostaneme se bezpečně domů.

,,Výborně. Spoj nás s lodí." Dala jsem mu rozkaz.

,,Rozkaz, kapitánko." Slyšela jsem v jeho hlase radost a nadšení.

Najednou začal pípat varovný signál radaru. Byla tu další stíhačka. Začala jsem se kolem sebe rozhlížet. 

,,Kde krucinál je?!" Zeptal se Bradley.

Podívala jsem se před sebe a uviděla stíhačku SU-57. Zjevně měla bránit oblast kaňonu, aby se nikdo nedostal ven. 

,,Je přímo před námi." Špitla jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit. 

Neměli jsme už nic, ani rakety a ani náboje. Byli jsme totálně kaput a jediné, co nám zbývalo byli světlice.

Z nepřátelské stíhačky vylétla raketa, která se k nám začala rychle blížit. 

,,Raketa! Bradley, světlice!" Prudce jsem strhla ovládání doleva. Protočili jsme se v 360°. 

Nepřátelská raketa naletěla do světlic. Přidala jsem plnou rychlost, abychom mohli uletět. 

Nepřítel proletěl vedle nás, aby se nám dostal za zadek a mohl nás tak jednoduše sestřelit.

,,Došly nám světlice!" Oznámil mi Bradley. 

,,Sakra!" Křikla jsem bezmocně. Bez světlic jsme byli bez šance na přežití. 

Nepřítel po nás začal střílet a já začala dělat úhybné manévry, aby nás netrefil.

Stíhačka sebou zavrávorala, když jsme schytali zásah do křídla.

,,Zasáhl nás!" Zakřičel mi panicky Bradley přes rádio.

,,Sakra, sakra!" Zanadávala jsem. 

Nepřítel znovu začal střílet. Tentokrát zasáhl naší zadní část. Začali mi blikat červeně čudlíky.

,,Moc dlouho to nevydržíme!" Oznámil mi Bradley. 

,,Neuletíme mu, musíme se katapultovat!" Oznámila jsem mu vystrašeným hlasem. 

,,Cože?!" Vykřikl Bradley. 

,,Až ti řeknu, zatáhneš za tu páku. Rozumíš mi?!" Zeptala jsem se ho.

,,Blake, musí být i jiná cesta." Zkoušel mi to vymluvit, ale na to jsme neměli čas.

,,Nehádej se se mnou! Až ti řeknu, zatáhneš za páku!" Dala jsem mu rozkaz a odmítla s ním dál smlouvat.

Přitáhla jsem k sobě ovládání a začali jsme stoupat do větší výšky. Vyletěli jsme nad mraky a já věděla, že je to dostatečná výška.

,,Bradley, teď zatáhni za ty kruhy!" Okřikla jsem ho. Nic se nedělo. ,,Zatáhni za tu páku! Katapultuj se!" 

,,Nefunguje to!" Zakřičel na mě. Všechna naděje ve mně vyprchala. Opravdu byl náš osud tu zemřít?

,,Katapultuj se, Blake!" Zakřičel na mě Bradley. Věděla jsem, že by chtěl, abych to já přežila, ale já ho tu nemohla nechat. 

,,Na to zapomeň! Bez tebe se nehodlám katapultovat!" Zakřičela jsem na něj.