𝟐𝟏

348 29 0
                                    

Vyšla jsem z domu s taškou. Bylo svěží ráno, které doprovázel chladný vítr a příjemně hřejivé sluneční paprsky. 

,,Ahoj, Blake." Ozval se hlas. Uviděla jsem Mavericka, jak seděl na svojí motorce na silnici pár metrů přede mnou. 

Rozešla jsem se k němu a udiveně na něho zírala. Co by ode mě potřeboval takhle ráno?

,,Co se děje?" Zeptala jsem se ho a zkoumala jeh pohled. Připadal mi zklamaný a možná smutný. 

,,Dostal jsem padáka." Povzdychl si. Šokovaně jsem na něj zírala. 

Nemohla jsem uvěřit jeho slovům. Nedávalo mi to smysl a v hlavě se mi vynořilo spousty otázek.

Maverick byl dobrý učitel. Kdo nás sakra jako bude učit místo něho? 

,,Admirál Simpson mě vyhodil. Bylo mi dost jasné, že mě tam nechtěl od začátku, ale to už nenapravím." Podíval se na mě.

,,Co budeš dělat?" Zeptala jsem se. Stála jsem ztuhle, protože mi nebyla příjemný představa, že nejsme pod dohledem Mavericka. 

,,Mám jeden plán, ale nebude se ti líbit." Usmál se. Tenhle obličej se mi nelíbil, protože naznačoval, že má něco za lubem.

,,Mave, co budeš dělat?" Zeptala jsem se ho tvrdě, protože mě tohle obcházení nebavilo. Byla jsem netrpělivá hlavně proto, že Maverick měl vždy nejhorší plány. 

,,Hodlám ukrást jednu stíhačku F-18 a dokázat, že mise je uskutečnitelná." Upřímně jsem čekala, že to bude něco horšího. 

,,To ujde. Svezeš mě?" Zeptala jsem se. Bez jeho odpovědi jsem si sedla za něj a obejmula ho rukama. 

Rozjeli jsme se směrem k základně. Maverickův plán mi přišel šílený, ale nehodlala jsem přijmout někoho místo něho.

Bylo mi jasné, proč to admirál Simpson udělal. Mavericka nikdy neměl rád. 

Nechal ho tam proto, že si to přál můj děda. Teď, když tu nebyl ho mohl jednoduše vyhodit. To mě na tom nejvíce vytáčelo.

Vešla jsem do učebny a sedla si na volné místo ve předu. Bradleyho jsem si nevšímala, kvůli tomu, že jsem měla vztek na admirála Simpsona. 

Otočila jsem se a porozhlédla se po místnosti. Vzadu seděl Hondo a kousek dál od něj seděl admirál Bates. 

Před nás si vstoupl admirál Simpson a narovnal se. Protnula jsem ho vražedným pohledem. 

,,Kapitán Mitchell už není váš instruktor." Oznámil nám. Pozvedla jsem obočí a dělala jsem, že jsem překvapená.

,,A mise má odteď nové parametry." Na tabuli se promítla obrazovka na které se zobrazoval čas mise, což byly dvě minuty a třicet sekund.

,,Čas k cíli je nyní čtyři minuty. Do údolí vletíte se sníženou rychlostí. Nepřekročíte čtyři sta dvacet uzlů." Dvě a půl minuty se proměnily na čtyři minuty. 

,,Nedáme tím prostor nepřátelským stíhačkám, pane?" Zeptala jsem se ho v klidu a tvrdým hlasem. 

,,Popravdě poručíku máte šanci proti nepřátelským letadlům. Na rozdíl od čelního nárazu do hory." Usmál se krátce. Nechtěla jsem to hned tak nechat plavat. 

,,Chcete mi tím říct, že když nám naproti poletí letadla SU-57, máme šanci? Se stíhačkou F-18? Pane?" 

Admirál se nepřátelsky zatvářil. Bylo vidět, že jsem mu lezla na nervy a tak jsem to zatím chtěla nechat. Dávala jsem Maverickovi čas, aby mohl ukradnout F-18ku. 

,,Co tím chcete říct, poručíku?" Zeptal se mě, ačkoliv bylo vidět, že by raději byl, kdybych neuměla mluvit.

,,Pokud se naše letadla setkají s nepřátelskými, jsme mrtví. S novými parametry je mise neuskutečnitelná. Chci tím říct, že Maverickův plán byl dokonale promyšlený."

,,Budete se muset s novými parametry smířit, poručíku Kazansky." Zvedl na mě hlas. 

Na tabuli se promítla single stíhačka F-18. Sama pro sebe jsem se usmála. Takže se mu to povedlo. 

,,Kdo to sakra je?" Otočil se admirál Simpson k tabuli. 

,,Maverick velínu. Vlétám do bodu Alfa. Potvrďte bezpečnou zónu." Ozval se Maverickův hlas přes rádio. 

,,Mavericku, tady velín, bezpečná zóna potvrzena. Nemáte naplánovaný žádný let, pane." Velín zněl zmateně. 

,,Poletím i tak." Věděla jsem, že se Maverick usmíval. ,,Čas k cíli: dvě minuty a patnáct sekund."  Tak dobře, strejdo. Ukaž, co v sobě máš.

,,Dvě minuty a patnáct sekund? To nemůže nikdo dát." Ozval se zezadu Payback.

,,To neznáš Mavericka." Promluvila jsem nahlas a neodvrátila jsem pohled od obrazovky. 

Na obrazovce se ukázalo, jak Maverick bezpečně a rychle proletěl bez jakéhokoliv problému kaňonem. 

Následovalo strmé stoupání s střemhlavým sestupem a zasažení cíle. Na obrazovce se promítla přesná simulace, jak Maverick zvládl strmé stoupání s střemhlavým sestupem.

Všichni napjatě sledovali, jak se Maverick blížil k dokončení tréningu. Já jsem byla v klidu i napjatá, protože jsem věděla, že to Maverick dokáže.

,,Bomby shozeny!" Ozvalo se přes rádio. Čas na obrazovce se zastavil na 3 sekundách, když Maverick zasáhl cíl. 

,,Zásah! To mě poser!" Ozval se zezadu Fanboy. 

,,Ty jo." Žasnul nad tím Hangman. Mile mě to překvapilo. 

Zvedla jsem se ze židle, protože náš tréning se blížil. Admirál Simpson se na mě otočil. 

,,Měl byste mu věřit, pane. Maverick ví, co dělá." 

Rozešla jsem se z učebny se převléct do věcí, abych mohla nasednout do stíhačky, jako všichni ostatní. 

𝘽𝙤𝙧𝙣 𝙛𝙤𝙧 𝙩𝙝𝙞𝙨 |𝙏𝙤𝙥 𝙂𝙪𝙣: 𝙈𝙖𝙫𝙚𝙧𝙞𝙘𝙠 𝙁𝙁| ✔Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ