Loved by you ^Jailey FF^

4.

Jason's pov
- - - - -

,,Zbláznil jsi se?!" Vyhrkl Ryan a já mu strčil loktem do boku abych měl víc místa. ,,Naštvala mě." Zamumlal jsem a pokračoval kolem něj ke sklepu. ,,Jasone nemůžeš ji jen tak unést." Nemám na něj náladu. Opravdu ne.

,,Právě jsem to udělal." Otevřel jsem dveře od sklepa a pokračoval s ní v náručí po schodech dolů. Jemně jsem si ji nadzvedl a opatrně s ní pokračoval níž při čemž jsem si dával pozor aby se neuhodila o zdi.

,,Jasone už ne prosím. Přes tohle už jsi se dostal." Povzdechl si Ryan, který mě následoval a já pokroutil hlavou zatímco jsem ji pokládal na její postel.

,,Nikdy se přes to nedostanu." Jemně jsem jí upravil vlasy a konečky prstů přejel po ráně na jejím spánku. Nelíbí se mi. Nemyslím si že jen spadla ze židle. Pohled mi padl na její dekolt, který se odhalil o něco vím tím jak jsem ji pokládal a pokroutil jsem hlavou.

,,Ryane pojď sem." Zamumlal jsem a on mě s povzdechnutím poslechl. ,,Co?" ,,Že to vypadá jako otisky zubů?" Zeptal jsem se a jemně jí odstranil vlasy z krku aby lépe viděl. Vypadá to bolestivě.

,,Má přítele, je dospělá. Co tě překvapuje na tom že s ním měla sex?" Uchechtl se a já pevně zavřel oči zatímco jsem zatl ruce v pěst. To opravdu nechci poslouchat.

,,Tohle by si nikdy dobrovolně nenechala udělat a všude má modřiny a otisky dlaní." Nechápavě se na mě podíval. Bože můj jak to může nechápat?

,,Co když jí ubližoval Ryane?"

,,A co na tom záleží? Už jsi ji unesl."

,,Co na tom záleží?!" Vydechl jsem naštvaně a znovu se na ni podíval. ,,Řekla že spadla ze židle, ale to by přeci neměla modřiny úplně všude a v podobě otisků dlaní." Jemně jsem konečky prstů přejel na její dlaň a stiskl ji ve své. Zhluboka jsem vydechl a podíval se zpátky na ni.

Stále je tak nádherná. Je ještě krásnější než jsi ji pamatuji. Vyrostla z ní nádherná, atraktivní žena. A je ještě milejší a rozkošnější. Bože můj co to se mnou zase dělá..?

,,Ne Jasone tenhle tvůj pohled znám." Vydechl Ryan a já protočil oči. ,,Můžeš přestat?" ,,Proč přestat? Zase jsi v tom až po uši." To mě naštvalo ještě víc. Jsem v tom až po uši? Nejsem. Nezáleží mi na ní.

,,Nejsem. Můžeš toho nechat? A jdi pryč. Nechci tě tu." Zamumlal jsem a znovu na ni přemístil pohled. ,,Dobře, ale neubliž jí. Víš že bys toho litoval." Zavřel jsem oči a pro sebe pokroutil hlavou. Nemá tušení jaké utrpení jí chci způsobit za to co udělala mně. Za to jak moc to bolelo.

,,Jdi." Zopakoval jsem a chvíli vyčkal než jsem uslyšel bouchnutí hlavních dveří což znamenalo, že už je pryč.

Jemně jsem ji pohladil po vlasech a zhluboka vydechl. Je zvláštní pocit ji znovu mít. Dříve jsem si myslel, že už ji nikdy neuvidím a potom jsem ji našel. Nemyslel jsem si, že je to ona. Změnila se a nepamatuje si mě a říkala si Olive.

Proč si říká Olive? Stále tomu nerozumím. Nerozumím ničemu. Nechápu proč mi to udělala. Nechápu proč jsem si ničeho nevšiml dříve. Nechápu proč. Nechápu..

Ošetřil jsem ji a opatrně ji překryl dekou předtím než jsem odešel z místnosti. Bylo těžké odolat tomu pohledu na ni a tomu pocitu ve mně který mi říkal abych si lehl k ní a byl s ní.

Nemohu. Opravdu ne.

Musím se sebrat, tohle není součástí plánu.

- - - - -
Hailey's pov