Loved by you ^Jailey FF^

8.

Hailey's pov
- - - - -

,,Chceš půjčit rtěnku?" Zeptala jsem se a ona pokývala hlavou. ,,Obdivuju tvoje šaty. Vždycky mi přišlo nespravedlivé že muži mají kapsy a my ne." Řekla jsem zatímco jsem si na rty nanesla trochu rtěnky a ona pokývala hlavou.

,,Rozumím tomu že asi není přitažlivé mít v minišatech kapsy, to ani nepodporuji, ale v nějakých rozevlátých, nějaké skryté třeba jen na rtěnku a kapesníky by se hodily..." pokývala jsem hlavou na souhlas a rtěnku jí s úsměvem vrátila.

,,Co to říkal Jason o pátku?" Zeptala jsem se a ona pokroutila hlavou. Tváře se jí zbarvily do červena a nepatrně znejistěla. ,,Každý pátek máme takovou zvyklost... vždycky přijdu k němu a máme celý den kdy jsme úplně bez telefonů a ostatních lidí, jen my dva, a třeba pečeme nebo vaříme a díváme se na filmy, nebo si jen tak povídáme nebo hrajeme nějaké deskové hry... záleží i na počasí." Každý pátek mají celý den jen na sebe? V tom případě se jí snad ani nedivím, že se zamilovala.

,,Jste si hodně blízko," řekla jsem tiše a ona pokrčila rameny. ,,Známe se od té doby co se přestěhoval zpět do Kanady. Už to jsou asi dva roky."

,,Nebudu vám vaše pátky brát." řekla jsem a ona se na mě překvapeně podívala. ,,Ale.. jste zasnoubení." řekla zmateně a já pokývala hlavou. To jsme. Stejně mě zavře zpět do sklepa a jejich pátky si bude užívat dále. Tohle je jen pro dnešek. Jen hloupá hra.

,,Přeci mu nebudu zakazovat přátele." Řekla jsem a ona stydlivě sklopila pohled. ,,Každý asi máme jinou definici toho slova." Jsem si jistá že mezi nimi bylo něco víc, ale vůbec mě to neovlivňuje tak proč bych jí tu měla cokoliv říkat.

,,Hailey," otevřely se dveře a Jasonovi padl překvapený pohled na nás, ,,jsi tu dvacet minut." Dořekl a zmateně pozvedl obočí. ,,Proč spolu mluvíte?" Rachel odvrátila pohled a mně se stáhl žaludek strachem. Bojím se, že jsem ho naštvala...

,,Už jsem měla v plánu jít." řekla jsem tiše a věnovala jí nenápadný úsměv předtím než jsem rychle proběhla kolem něj a před dveře koupelny.

Mám z něj strach, doufám že nebude naštvaný.

Jason's pov

,,Co si kurva myslíš že děláš?" Zavrčel jsem směrem k Rachel a ta pokrčila rameny. ,,Snažím se rozumět tomu proč ona." Otočila se čelem ke mně a já zmateně pozvedl obočí.

,,Proč sis vybral ji. Myslela jsem si že mezi námi bude něco víc." Založila si ruce na hrudi a protočil oči. ,,Rachel kurva řekl jsem ti snad milionkrát že mezi námi nikdy nic víc nebude. Necítím to tak." Sykl jsem a dlaně zatl v pěst. Nejsem v náladě na její řeči. Nechci řešit víc věcí, které mé lži dnes způsobily.

,,Znáš mě mnohem déle než ji a ji jsi požádal o ruku." Zavřel jsem oči a zhluboka vydechl. Nemůžu se na ni naštvat, protože potom budu zlý i na Hailey a to je to poslední co chci. ,,To je jiné. S ní se cítím jinak Rachel. Ty jsi kamarádka." ,,Tolikrát jsme spolu spali, neříkej mi že tam není něco víc." Seskočila z umyvadla a přešla blíž ke mně.

Začínám trochu litovat toho, že jsem si ji připustil tak blízko. Nechtěl jsem jí dávat falešné naděje, ale na mou obranu, vždy jen říkal, že mezi námi nic víc nebude.

,,Říkám. Nechci tě ztratit Rachel, ale pochop že tě nemiluji a nikdy nebudu." Pokroutila hlavou a dlaně mi přiložila na hruď.

Konečky prstů jemně zajela pod mou košili a svůdný pohled zabodla do mých očí. ,,Proč nám nedáš aspoň šanci? Proč to vše zahazovat pro někoho koho sotva znáš?" Zeptala se tišším hlasem, který si mě více dobíral a já se snažil si vzpomenout na to jak se dýchá.