Loved by you ^Jailey FF^

13.

Jason's pov
- - - - -

,,Jasone," unaveně jsem pokýval hlavou aby věděla, že jsem jakž takž při smyslech a ona si povzdechla, ,,jsou dvě odpoledne." Opatrně mě odkryla a já se zamračil. Je zima.

,,Dnes nemám schůze.." Zamumlal jsem a ona pokroutila hlavou. ,,Ale máš povinnosti." Znovu jsem se překryl a nespokojeně vydechl. Skoro jsem nespal. Měl jsem znovu strašné sny a pořádně jsem usnul až před pár hodinami.

,,Hailey potřebuje jíst. Donesla bych jí oběd nebo aspoň snídani, ale prohledala jsem všechny pokoje a nikde není..." pokrčila rameny. Hailey mě potřebuje. Otevřel jsem oči a unaveně k ní zvedl pohled.

,,Lee mě potřebuje?" Šeptl jsem a ona pokývala hlavou. ,,Jsem si jistá že potřebuje jídlo a pití, však jsi ji nenavštívil přes dvanáct hodin.."

,,Co se děje? Proč jsi najednou tak bez života?" Posadila se na postel vedle mě a já pokrčil rameny. ,,Prostě.. se nějak necítím.." přiložila mi dlaň na čelo a já znovu zavřel oči.

,,Nemáš teplotu." Vtiskla mi polibek na líčko. ,,Jak se cítíš?"

,,Vyčerpaně. Bez energie... nemám chuť ani vstát."

,,Dám ti svá antidepresiva. Jsou běžné, mělo by to být v pořádku." Otevřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Antidepresiva? Nepotřebuji antidepresiva. Jen jsem vyčerpaný. Není to deprese.

,,Rachel, nemusíš," ,,Vzpomeň si na to o čem jsme mluvili včera." Posadila se zpět ke mně a pomohla mi se zvednout. ,,Pojď sem." Podepřela mě o polštáře za námi a podala mi skleničku s vodou a prášek.

,,Zapij to, a vstaň. Jdeš se postarat o Hailey. Nenechám tě ji umučit." Počkala než jsem prášek zapil a vzala mě kolem pasu čímž mi pomohla vstát.

,,Bože můj Jasone víš kolik vážíš? Prosím snaž se stát sám, takhle mě zalehneš." Vydechla zoufale a já se dlaní zapřel o zeď abych měl větší jistotu v tom, že jí neublížím. Samozřejmě jí nechci zalehnout, ale nezvládám se ovládat sám, jsem hrozně slabý...

,,Pojď do sprchy," ,,Byl jsem včera odpoledne, teď na to nemám náladu," Zamumlal jsem a ona si povzdechla. ,,Dobře, tak nepůjdeš do sprchy, ale aspoň si pojď vyčistit zuby a převléknout se. Přeci k ní nepůjdeš polonahý."

-

,,Na, dej jí lívance. Je jich hodně, můžeš jí dát více kdyby měla ještě hlad." Do pravé ruky mi vtiskla talíř s lívanci a do levé misku s borůvkami a malinami.

,,Hailey má alergii na maliny." Šeptl jsem a ona zklamaně odvrátila pohled na linku. Opravdu se snaží mi pomáhat. Nevím proč. Však.. říká že mě miluje a pomáhá mi aby se do mě zamilovala jiná žena. Proč tohle dělá?

,,A jahody může?" Zeptala se a já pokýval hlavou. Pousmála se a místo misky s borůvkami a malinami mi dala misku s borůvkami a lesními jahodami.

,,Tak už jdi, ať nevyhladoví." Popostrčila mě a já se místo otočení pryč od ní natáhl blíž. Rty jsem natiskl na její čelo a skoro mohl cítit jak se pod mým gestem rozplývala.

,,Děkuji," řekl jsem tiše předtím než jsem z kuchyně zamířil ke sklepu. Z kapsy tepláků jsem si vyndal klíče a sklep odemkl. Pečlivě jsem ho za sebou i zamkl a nejistým krokem scházel schody. Bože můj má tu hroznou zimu. Budu jí sem muset dát nějaké topení.

Dole jsem stiskl vypínač a rozsvítil. Na stolek vedle napůl vypité vody jsem položil oba talíře a opatrně se posadil na hranu postele. Je zády ke mně, vypadá to, že spí. Nevím, jestli ji chci budit.