Zabaleno v červeném (ale lásko venku je zima) //Larry//

XVIII.

 „Zabiju tě..." řekl Harry, když druhý den ráno v obýváku u krbu potkal Nialla, který si zrovna cpal do pusy poslední kousek housky.

„Co jsem zase udělal?" polkl a zamračil se.

„Včera večer jsi nám přerušil další moment! Byli jsme tak blízko k polibku a ty zabušíš na dveře, jako by hořelo! Výpadek elektřiny na nikoho hodit nemůžu, babi May bych nezkřivil vlas, ale tebe klidně uškrtím," zavrčel.

Minulý večer, když Niall zaklepal sebou on i Louis škubli a okamžitě oba znervózněli natolik, že si nakonec jen řekli dobrou noc a otočení k sobě zády usnuli. To, že se k sobě v noci zase přitiskli kvůli zimě bylo vedlejší, protože Louis se tentokrát neprobral, i když si ho k sobě Harry přivinul. Jen si potichu povzdechl a spal dál.

„A neříkal si náhodou, že mezi váma žádný napětí není?" pozvedl blonďák obočí.

„Je to složitý, nejsem si jistej, co chci a hlavně, i kdybych si jistej byl, tak kde vezmu jistotu, že se mi to nevymstí? Že to tentokrát dopadne jinak a já znovu neskončím se zlomeným srdcem?" povzdechl si zoufale. Niall s úsměvem pokroutil hlavou.

„Tuhle jistotu ti nikdo nikdy nedá, Harry. Láska nezná pravidla a nikdy nevíš, jak se zachová, nemůžeš si jí být nikdy úplně jistý. To je přece krása lásky, Harry. Je to těžký a je to děsivý a taky matoucí. A je to zatraceně krásný, když je to správný," řekl, Harry musel párkrát zamrkat a měl tendenci se štípnout, protože nemohl uvěřit, že tohle řekl zrovna on z vlastní hlavy.

„Kdo si a cos udělal s Niallem? Tohle byla možná ta nejmoudřejší věc, jakou jsi kdy řekl."

„Harry, že ty ses na toho Iron Mana nepodíval? Ta druhá část z toho, co jsem řekl, je citát z filmu, kterej jsem si jen trochu upravil..." přetočil očima blonďák.

„To dává smysl. Ale upřímně? Děkuju a teď mě omluv, musím jít udělat něco bláznivýho, i když možná ani ne," zvedl se, vlepil mu pusu na tvář a s úsměvem vyběhl ze dveří.

* * *

Taylor ležela vedle své přítelkyně, která s ní od včerejška nemluvila a když tak jen jednoslovně jako „Jsi pořád naštvaná?" „Ano." nebo „Nepromluvíme si o tom?" „Ne."

Rozhodla se, že to zkusí znovu.

„Zlato, já se fakt moc omlouvám, nepřemýšlela jsem, co říkám. Víš, jak moc mě Niall rozčiluje, takže jsem si v tu chvíli představila, že by zmizel a..."

Florence ji přerušila hlubokým povzdechem.

„Ty to vážně nechápeš, že?" zeptala se jí upřímně a otočila se čelem k ní.

„Co?"

„Řekla jsi, že mě miluješ a řekla jsi to jen tak, mezi řečí a pak jsi předstírala, že se to nestalo!" vyjekla, jako by šlo o naprosto jasnou věc. Taylor chvilku zpracovávala, co její přítelkyně řekla a pak vyvalila oči.

„Já řekla slovo na M..." posadila se a podívala se Flo.

„Ano, řekla- počkej, chceš mi říct, že sis to ani neuvědomila? Vážně?" posadila se i ona.

„Ne, neuvědomila! Proto jsem nechápala, že se tak dlouho zlobíš!"

„Oh..." podívala se na ni Flo s rozšířenýma očima a pak se začala pomalu usmívat. „Takže myslela jsi to vážně?" zeptala se.

„Já asi- asi ano. Ano, myslela. Miluju tě," řekla trochu lámaně Taylor, stále v šoku.

„Pak bych ti asi měla říct, že já tě taky miluju," odpověděla s obrovským úsměvem druhá dívka a svou blonďatou přítelkyni políbila.

* * *

Harry vešel do pokoje a našel Louise ještě stále spícího v posteli přesto, že se blížilo poledne. Měl rozcuchané vlasy a červené tváře, i přes momentálně nově lehce rašící strniště, roztomilý. Byl celý zahrabaný v peřinách, nejen svojí, ale i té Harryho, kterou musel ukrást ze spaní, když odsud mladší odešel.

Posadil se na okraj postele a tentokrát to byl on, kdo odhrnul druhému mladíkovi vlasy z čela. Starší se trochu zavrtěl, zamračil se a pak otevřel oči, přičemž se měl tendenci zmateně rozhlédnout, ale pak si uvědomil Harryho přítomnost a usmál se.

„Dobré ráno," přivítal ho do nového dne mladší.

„Když je první, co po probuzení vidím tvůj úsměv, pak je ráno víc než dobré," věnoval mu unavený úsměv modrooký.

„Mluvil jsem s Niallem a řekl mu, že jestli nám ještě jednou bude bušit na dveře, tak ho vezmu na vyjížďku k jezeru a utopím ho v ledové vodě," zazubil se. Louis se upřímně zasmál.

„Tak snad si to rozmyslí. Nerad bych ti hledal právníka, který by tě z toho u soudu dostal," odtušil starší.

Tentokrát se zasmál mladší.

„Třeba bys nemusel, mohli bychom si změnit jména a zmizet někam na Aljašku, nebo na Kanáry, i když na to bychom ještě předtím museli vykrást banku..."

„Kvůli tobě bych to klidně udělal," přiznal starší. Harry kupodivu nebyl vůbec nervózní z toho, co hodlal udělat, nebylo to jako včera večer. Po tom co mu řekl Niall, se cítil docela dost sebevědomě a tentokrát byl odhodlaný, že i kdyby svět postihla apokalypsa, celou chatu srovnalo se zemí tornádo a Zemi obsadily mimozemšťani, on dneska Louise políbí. Nenechá si to překazit nikým a ničím.

„Vážně? A co ještě bys kvůli mně udělal?" zamrkal a bylo hned vidět, že Louis vycítil změnu v jeho chování, protože se nadzvedl na loktech a zvědavě se na vyššího zadíval.

„Zrovna teď mě nenapadá nic, co bych kvůli tobě neudělal, pokud mám být upřímný," ušklíbl se, tím křivým úsměvem, který Harry vždycky miloval.

„Hm, to se moc hezky poslouchá," naklonil se o něco málo blíž, čímž dal najevo, na co se chystá a v očích staršího zahrálo nejprve překvapení, ale následně výzva. Měl v podstatě pozvání napsané na obličeji. Harry toho hodlal plně využít.

Harry nevěděl, kdo udělal první krok. Je možné, že se k tomu odhodlali oba ve stejný okamžik. Nevěděl, kdo z nich tak hlasitě vydechl, když se jejich rty setkaly. Nevěděl, že mu Louis vjel prsty do vlasů a slabě za ně zatahal. Ale byl si jistý, že nikdy nezapomene, jaké to je, se po dlouhých pěti letech cítit úplný.

Všichni můžete poděkovat argentinským fotbalistům, protože jen díky nim mám teď dobrou náladu a tak tu konečně máte ten dlouho očekávaný polibek, kdyby nevyhráli, tak bych vás ještě nějakou dobu trápila. <3
Sejdeme se na Karry! <333