Zabaleno v červeném (ale lásko venku je zima) //Larry//

XXII.

Louis si v průběhu minulých dní ani upřímně neuvědomil, jak moc mu scházela hudba. Plně mu to došlo, až když druhý den ráno po znovu nabytí elektřiny, kdy vešel do kuchyně a našel Harryho, jak při poslechu rádia kuchtí snídani pro všechny. Zrovna hráli jednu z nejhranějších vánočních písniček od Mariah Carey, které měl on většinou plné zuby, ale teď mu i tahle píseň vykouzlila úsměv na tváři. Nebo to možná byl Harry s vařečkou místo mikrofonu.

Byl potichu, takže si ho chvilku ani nevšiml, ale pak se otočil a Louis věděl, že teď už se tomu nevyhne. Harry ho vzal za ruku a už tančili po kuchyni ve dvou, teda pokud se to, co předváděli dalo nazvat tancem.

„Počkej, musím- musím popadnout dech," smál se modrooký, když začala hrát další píseň, kterou tentokrát neznal a Harry neměl tendenci zastavovat tanec.

„No tak, staříku, neříkej, že tě jeden taneček tak zmohl," mrknul na něj.

„Já ti dám staříka, ještě jsem neměl kafe a víš, že dokud si nedám kafe, tak se mnou není pořádná řeč," řekl a hned na to před ním přistál velký, kouřící hrnek černé tekutiny.

„Oh díky," věnoval mu úsměv a usrkl kávy, načež vykulil oči, vyplázl jazyk a začal dýchat jako pes za parného letního dne. „Holký, e to hlosně holký!" stěžoval si.

„To je mi novinka, že je kafe horký. Příště budu vědět, že to princezně musím pofoukat, aby si nespálila svoji výsostnou pusinku," přetočil Harry s úsměvem očima. Louis jen nafoukl tváře jako uražené dítě.

„Ahoj, Harry. Můžu taky dostat kafe?" objevila se ve dveřích Taylor, teprve pak si všimla Louise. „Oh... Ahoj."

„Ahoj," usmál se, protože Taylor při pohledu na něj nevěděla, jak se má tvářit. Chvilku nad tím přemýšlel a pak k ní znovu promluvil. „Taylor? Nechtěla by sis na chvilku sednout k nám?" poprosil ji očima a dívka nakonec – sic celá nesvá – opravdu přisedla ke stolu. Harry před ni s malým pokynutím položil hrnek kávy a sedl si na třetí židli, prakticky tu mezi nimi.

„Chtěl jsem- jen jsem se chtěl omluvit i tobě. Vím, že mě nemáš ráda a úplně to chápu, já sám bych se taky nesnášel být na tvém místě. Chtěl bych ti, ale slíbit, že tentokrát to bude jiný a že Harrymu opravdu znovu ublížit nehodlám. Chci ti dát slib, že pokud bych někdy v budoucnu udělal něco, čím bych mu třeba jen způsobil nepohodlí byť jen na chvilku, máš moje svolení nakopat mi zadek s tím, že se klidně nechám, protože žádná bolest se nevyrovná té, kterou jsem cítil, když se na mě Harry díval se zklamáním, rozčíleně a smutně. Můžeme se aspoň kvůli Harrymu pokusit spolu vycházet, prosím?"

Taylor celou dobu poslouchala, chvilkami se mračila, nebo přikyvovala a když Louis domluvil a Harry stiskl jeho dlaň ve své, slabě se pousmála.

„Ne že bych potřebovala svolení pro nakopání tvýho zadku, ale díky. Děkuju a opravdu doufám, že když ti Harry dal druhou šanci, tak ji využiješ a neuděláš nějakou další kravinu a to je mimochodem slabé slovo," řekla a Louis se taky musel usmát.

Harry vypadal spokojený s výsledkem téhle konverzace a Louis byl moc rád, protože dobře věděl, že ho chladný vztah mezi ním a jeho nejlepší kamarádkou trápil. Tentokrát ale skutečně věřil, že se nemusí bát. Věřil, že tentokrát budou spolu a šťastní. A doufal, že na hodně, hodně dlouhou dobu.