Kapitola 52.

239 21 1
                                    

Listopad 2024

"Zdá se, že prozatím je všechno v pořádku. Jste v 6. týdnu a zatím vám nedokážu říct víc. Ve 12. týdnu byste měla podstoupit první velký screening, ale předpokládám, že na tom se domluvíte s vaším lékařem," řekla lékařka dokonalou angličtinou a já přikývla. Charles trval na tom, abych zašla na prohlídku co nejdřív a já ho ráda poslechla. A tak jsem využila zdejší nemocnici. Upozornila mě na možné nevolnosti, které jsem zatím naštěstí nepocítila a já s úsměvem vyšla na chodbu, kde seděl nervózní Charles. "Tak co?" vyskočil ze židle a skoro se ke mně rozběhl. "Jsem v 6. týdnu," oznámila jsem mu a podala mu zprávu. Rychle ji přejel očima a tázavě se na mě podíval. "To je všechno?" zeptal se zklamaně. "Co jsi čekal?" zasmála jsem se a pohladila ho po paži. "První velké testy mě čekají až za dalších 6 týdnů," objasnila jsem mu a on se zamračil. "Nás čekají," opravil mě. "Promiň. První velké testy nás čekají až za 6 týdnů," usmála jsem se a on mě políbil.

Ráno před prvními volnými tréninky jsem strávila na podlaze u záchodové mísy. Charles vypadal mnohem vyděšeněji než já, i když jsem mu několikrát zopakovala, že je to naprosto normální a může trvat několik týdnů, než mě to přejde. Přesto se tvářil, jako bych umírala a pořád dokola se ujišťoval, jestli mi nemůže nějak pomoct. Kdybych už ho nemilovala celým svým srdcem, byla bych se do něj zamilovala ještě víc.

"Vypadáte spokojeně," prohlásila potutelně Kika, když jsme se sešly, abychom společně mohly sledovat kvalifikaci. "Taky, že jsme," usmála jsem se a ona mě rychle objala. "Takže jsi mu to řekla?"

Přikývla jsem. "A dokonce jsem byla i u doktora. 6. týden."

"A vzal to dobře, viď?"

"Samozřejmě," zazubila jsem se.

"Vsadím se, že Charles už má vymyšlený i jména," ušklíbla se a já do ní šťouchla loktem. Ale v duchu jsem s ní souhlasila. Jak znám Charlese, nejspíš už má v hlavě i vizualizaci dětského pokoje.

Kvalifikace nedopadla úplně podle představ. Charles skončil pátý, dvě příčky za Maxem, a byl pěkně naštvaný. Nevyšlo mu rychlé kolo, kvůli hustému provozu a dost nevybíravě se vyjadřoval směrem k týmu a strategii. To všechno samozřejmě až v bezpečí hotelového pokoje, před kamerami zaujal o dost smířlivější postoj. "Pořád ještě není nic rozhodnuto, závod je až zítra. A náskok máš celkem solidní," snažila jsem se ho uklidnit, ale pořád se tvářil, jako by mu spadly hračky do kanálu. "Víš co?" broukla jsem a posadila se vedle něj na malé pohovce. Položila jsem mu dlaň na koleno a pomalým plynulým pohybem ji posunovala výš po jeho stehně. "Napadá mě pár možností, jak ti trochu zvednout náladu." Nevinně jsem se na něj podívala a lehce se usmála. Zatahala jsem prsty za šňůrku od jeho tepláků a on se zasmál, ale bez okolků se mírně nadzvedl, aby si mohl sundat kalhoty i spodní prádlo. Klekla jsem si před něj mezi jeho nohy a lehce mu konečky prstů přejela po vnitřní straně stehen. Dřív, než jsem se ho stihla dotknout tam, kde po tom toužil nejvíc, zaklonil hlavu dozadu a zavřel oči.

Nevím, jestli mám kouzelné schopnosti nebo jestli byl Charliemu opravdu jen osud nakloněn, ale strategie Red Bullu byla v Kataru naprosto šokující. A ne v dobrém slova smyslu. Dokonce se jim podařilo zavolat oba jezdce do boxů ve stejném kole a Max se tak propadl až několik vteřin za Charlese. I když tentokrát na stupních vítězů skončil Carlos, Charles měl do posledního závodu vstoupit s náskokem 24 bodů. To by znamenalo, že by Max musel v Abú Dhabí vyhrát a Charles dojet až za body, aby o titul přišel. A tomu v letošní sezóně nemůže věřit ani ten největší skeptik.

Moje nevolnosti neustávaly. Naopak mi připadalo, že je mi každým dnem hůř a všudypřítomné horko mi situaci vůbec neusnadňovalo. Přišla jsem o několik kilo a musela jsem do sebe cpát litry vody, abych zůstala hydratovaná. A přesun do Spojených arabských emirátů byl pro mě doslova utrpením, když jsem celý let strávila na záchodě a každá drobná turbulence mi způsobila další nával. Charles byl celou dobu u mě, držel mi vlasy, hladil mě po zádech a šeptal mi, že všechno bude v pohodě. On sám byl ale z následujícího víkendu tak nervózní, že to vypadalo, že se o záchodovou mísu budeme muset dělit.  

La rosa gialla (CZ)Where stories live. Discover now