The Last Room Number 42 || Larry || KOREKCE ✔

18.

Louis:

Probudil jsem se ve své posteli, vážně netuším, jak jsem se do ní dostal. Jediné co si pamatuju je to, jak jsem vyjel na Harryho. Asi bych se mu měl omluvit.

Rozhlédl jsem se kolem sebe, opravdu jsem ležel na své posteli, Niall byl na zemi a Harry spal zaseve své posteli.

Tiše jsem se protáhl a sednul si na kraj. Byl jsem jen v boxerkách, takže buď mě někdo svléknul a nebo jsem se svléknul sám. Opatrně jsem položil chodidla na zem a vydal se do koupelny.

Trochu mě bolela hlava a a tak jsem si tam z poličky, kam jsme s Harrym dali léky, vzal aspirin. Zapil jsem ho z kohoutku a sednul si na záchod. Netušil jsem co jsem dělal minulou noc, vůbec nic jsem si nepamatoval.

Prohrábl jsem si vlasy a zadíval se na zeď před sebou. Doufám, že jsem neprovedl nějakou kravinu.

 "Kurva! Kurva! Kurva!" vyjekl jsem potichu, abych ty dva vedle nevzbudil. "Co to kurva je?" hned jsem si dal ruku pod vodu a snažil se to smít, doufal jsem, že je to jen špatný vtip, ale nešlo to. Prostě se to nechtělo smít.

Prudce jsem se posadil na zem a čuměl na svojí ruku, kde se právě teď vyjímali dva teplý králíci. Když jsem na Harryho křičel, tak tam určitě ještě nebyli.

"Jsem to, ale idiot." došlo mi co jsem chtěl udělat, když jsem odcházel z hotelu. Pořádně se ožrat. Sám vím co za kraviny dokážu dělat a že nemám ani krapet studu.

Jednou jsme byli s Niallem a nějakou jeho starou partou v baru a oni mě tak zlili, že jsem nakonec máolem udělal striptýz na stole. Kluci to měli natočený a pak mi to ukazovali a já se chtěl propadnout hanbou.

Zavrtal jsem si hlavu do dlaní a snažil se vzpomenout si na včerejší noc. Nic. Moje hlava měla totální okno.

Pootevřel jsem dveře od pokoje a nakoukl tam. Niall stále spal, stejně Harry, ale já jsem s Harrym musel mluvit.

Musel jsem se ho zeptat jestli neví co se včera večer stalo. U Nialla by to nemělo cenu, protože by se mi parádně vysmál, přece ho znám.

Potichu jsem došel k Harryho posteli a trochu s ním zatřepal. "Um, Harry."

"Hmmm." zabrblal a znovu se přitulil k polštáři.

"Harry potřebuju s tebou mluvit." zašeptal jsem a jeho hlava se pomalu zvedla. Tiše přikývl. "Přijď do koupelny."

Nechal jsem ho ještě ležet a vrátil se do koupelny, kde jsem si sednul na zem a čekal na něj.

"Co se děje?" Harry za sebou zavřel dveře, měl na sobě šedé tepláky, byl bez trika. Já idiot si taky mohl vzít tepláky, teď tu před ním sedím v boxerkách. Kretén.

Harryho oči se na mě obrátily, naschvíli se zastavily a celého mě jakoby zrentgenovaly.

"Nic... já jen..." povzdechl jsem si a Harry si sednul vedle mě. "Ch-chtěl bych se ti omluvit za to co jsem včera řekl." zašeptal jsem a přitom se radši díval na svoje prsty.

"To je v pohodě Lou." z jeho hlasu byl slyšet úsměv. Pohladil mě po stehně a já se musel párkrát prudce nadechnout, abych se jen z toho jednoho doteku uklidnil.

"Já jsem- opravdu jsem to neměl říkat:" pokračoval jsem.

"Louisi, je to v pohodě." Harry otočil mojí hlavu, tak abych se mu díval do těch jeho kouzelných smaragdů.

"Jenže-"

"Ticho." Harry se tiše zasmál a zavrtěl naprotest hlavou. "Taky se ti omlouvám. Nechoval jsem se moc, ehm, mile. Prostě jsem ti měl přesně říct na čem jsi. Nečekal jsem, že takhle zareaguješ, kdybych to věděl, tak bych se ti pokusil všechno vysvětlit, ale víš..." odmlčel se a jeho oči nachvíli těkly k mým rtům. "Sám nechápu to co se semnou děje."