22.

5.9K 468 13
                                    



Louis:

Šel jsem za oba na pokoj. Niall ležel na posteli a zíral do stropu a z koupelny byla slyšet voda.

"Uhm, Harry je ve sprše?" zeptal jsem se, i když to bylo docela jasné.

"Jop. Co chceš dělat?" posadil se a usmál se.

Přisedl jsem si vedle.

"I don't know." pokrčil jsem rameny. "Třeba si jít zaplavat? Cokoliv."

"Wow. Co kdyby jsme se šli potápět?" vyhrkl a očka se mu zářivě rozsvítila. "Prosím." dodal a zamrkal jako kotě.

"Mě je to jedno, ale nemám peníze, takže-"

"To je v pohodě." mávl nad tím rukou. "Máma mi dala dostatek. Tak půjdeme?"

"Klidně." pokývl jsem. "Ale musíš na telefonu najít nějakej krám na půjčku potápěčských přístrojů."

Niall si okamžitě vytáhl telefon a začal hledat. Já jsem si otevřel okno a díval se ven na ten krásný oceán.

"Mám to!" vyjekl Niall, když Harry vyšel z koupelny. Oba jsme se ho lekli. "Oblíkat jde se!"

Okamžitě vyskočil na nohy a v kufru hledal vhodný oblečení. Přešel jsem ke skříni a snažil se ignorovat Harryho jen s ručníkem kolem pasu.

"Kam jdete?" zeptal se a přešel ke svému kufru, aby se taky mohl obléct.

"Niall se chce jít potápět." odpověděl jsem s úšklebkem.

"Potápět?" uchechtl se. "Až budu mít volno tak vás vezmu na něco zajímavějšího." Jeho pohled patřil jen mě, takže jsem pochopil že myslí, že by dělal i něco zajímavějšího než práci.

Krev se mi nahrnula do tváře a já radši uhnul pohledem.

"Třeba?" zajímalo Nialla, kterej už byl převlečenej. 

"Uvidíš." odbyl ho Harry a přes ručník se oblékl.

"No tak. Šup." snažil se mě popohnat Niall. "Počkám na recepci, půjdu říct Jay kam jdeme."

"Fajn!" zavolal jsem na něj, ale nemohl jsem vědět jestli mě slyšel. "Magor." šeptl jsem si pro sebe a vytáhl pruhované tričko a lehký kraťasy.

Rychle jsem se převlékl a snažil se ignorovat Harryho oči, které si mě celou dobu prohlížely.

"Co?" usmál jsem se.

"Nic." řekl a kousnul se do rtu.

"Můlžu tě o něco poprosit?" zamumlal jsem, když jsem si bral telefon.

"Cokoliv." věnoval mi úsměv a přešel o něco blíž.

"Pokus se Nialla nesežrat. Je to můj nejlepší kamarád. Rozhodně nemusíš žárlit." chtěl jsem ho ujistit. "Doufám, že to chápeš?"

"Jistě." udělal krok a tím zrušil tu dálku co nás dělila. Okamžutě jsem se postavil na špičky a jemně ho začal líbat.

"A já zase na oplátku budu ignorovat tu bouli mezi tvýma nohama." zašeptal jsem mu do úst a usmál se. Harry mě okamžitě kousnul do rtu až mi začala téct krev.

"Nebylo by spíš lepší, kdyby jsi mi pomohl se té boule zbavit, Boo?" zkusil to.

Jemně jsem se od něj odtáhl. "Niall už určitě čeká, asi by nebylo moc dobrý, kdyby se sem přiřítil zrovna v tom nejlepší." ušklíbl jsem se a olízl si suché rty. Neměla to být nějaká sexuální narážka, ale Harry to viděl a já věděl, že to s ním něco udělalo.

"Tak zamknem." zaprosil.

"Příště." zasmál jsem se, dal mu lehkou pusu a naschvál ho pohladil přes dost velkou bouli. Harry vzdychnul a já čekal, že za tuhle 'nevinost' mě okamžitě ošuká. Měla to bejt taková menší oplátka za to co mi udělal v letadle.

Opustil jsem pokoj a zamířil do vestibulu hledat Nialla.

"To ti to trvalo." povzdechl si a pak jsme zamířili někam kam nás vedl Niall. Neptal se proč jsem přišel tak pozdě, vlastně jsme celou cestu drželi divnýho bobříka mlčení.

Nejsme skauti, sakra!

"Děje se něco?" zeptal jsem se po dlouhé době.

"Ne, mělo by?" ani se na mě nepodíval, ale přes Google maps hledal cestu do té půjčovny.

"Já jen, že mě ignoruješ." pokrčil jsem rameny.

"Neignoruju tě." řekl rychle. "Jen se snažím najít cestu, nechci tu zabloudit." zvedl pohled od telefonu a rozhlédl se. "Tudy!" ukázal do nějaký ulice a já ho poslušně následoval.

Zase bylo ticho, ticho bylo i když jsme si půjčovali potápěčské vybavení, ticho bylo, když se nás snažil instruktor naučit ty nejpotřebnější věci, ticho bylo i ve vodě- ale tam se steně mluvit nedá.

Obdivoval jsem tu největší krásu- po Haroldovi Stylesovi- kterou jsem v životě viděl. Plavali jsme kolem korálových útesů a sledovali všechny rybičky, které kolem proplouvaly.

Podivné bylo, že jsem se vůbec nebál žraloků, nebál jsem se, že se utopím. Byl jsem naprosto uvolněnej a užíval si každou vteřinku tohohle zážitku.

The Last Room Number 42 || Larry || KOREKCE ✔Where stories live. Discover now