B.A.D

Forever with you?!

"Co přesně ke mě cítíš?" Blonďáčkova slova byla ostrá jako břitva a rychlá jak Formule 1. Tupě jsem na něj zítral a stále přemýšlel co doopravdy řekl. "Hey! Shine!" okřikl mě po chvíli. Měl jsem pocit jako by mě jeho pohled měl brzy upálit. "Já ... Já ... Já ..." začal jsem, ale věděl jsem co říct. Ne, nevěděl jsem jak to říct. Chtěl jsem na něj vychrlit takových informací, že jsem netušil kde ani jak začít. Kurovo nadšení i zájem o moji odpověď pomalu, ale jistě upadal. "Promiň, asi jsem o sobě myslel moc. Nech to být." šeptl blonďáček a vstal. Pomalým krokem mířil do druhé místnosti. "Kuro!" probral jsem se a bleskově vyskočil od stolu. On se jen stačil otočit a já mu daroval medvědí objetí. "Co to do tebe vjelo, Shine?" divil se. Zvedl jsem hlavu a zadíval se mu do očí. "Je moc těžký stroze odpovědět na tvoji otázku. Protože, když jsem s tebou vyvoláváš ve mě přímo moře pocitů a já nikdy nechci, aby tvoje přítomnost skončila. Tenkrát jsi mi řekl, že jednoho dne se do tebe zamiluju. Ten den už přišel a to hodně dávno." cítil jsem jak se začínám červenat, protože jeho překvapený výraz mě moc neujišťoval, že bych mluvil správně. "Prosím řekni něco, připadám si blbě." šeptl jsem po chvíli a odvrátil pohled. On mi ale nedovolil se moc dlouho dívat jinam. Něžně mě chytil za bradu a nasměroval můj pohled do jeho očí. Do těch nádherných očí, ve kterých jsem se mohl utopit. "Taky tě miluju, Shine" usmál se na mě a políbil mě.

A jak to vlastně celé skončilo? No tak a já a Kuro jsme spolu začali doopravdy chodit. Ještě ten měsíc se moje rodina vrátila zpět domů a tak jsem šel s pravdou ven. Když jsem rodičům oznámil, že jsem gay a mám kluka, tak mamka málem zešílela. Jelikož Yuki, můj starší bratr, si nedávno domů přivedl taky kluka. Tak prej asi žádná vnoučata nebudou. Díky Kurovi jsem změnil svůj životní styl a začal budovat svoji kariéru. Konečně jsem splnil to, co rodiče tak dlouho chtěli - začal jsem být úspěšný. Kanadeho jsem po tom co dostudoval už neviděl. Zaslechl jsem ale, že je to jedna z nejlepších děvek ve městě. Kdoví co je na tom pravdy. Haru se svým zlomeným srdcem a nevyrovnanou povahou brzy po našem "rozchodu" opustil školu. Víc jsem o něm neslyšel, ale Kuro říkal, že se má dobře. Každopádně teď už to bude nějákej ten pátek co jsme se dali s blonďáčkem dohromady. Konečně jsem díky němu našel cestu životem, kterou se chci vydat ...

Strašně moc děkuji všem, kteří tento příběh dočetli až do konce. Jsem Vám všem strašně moc vděčná :3 Jste úžasní, protože bez Vám, bych tento příběh nikdy nedokončila ^^ Arigato ještě jednou ^^ Stejně tak doufám, že jsem naplnila Vaše očekávání a celkově se Vám příběh líbil :) Určitě do budoucna plánuji další příběh na yaoi / gay téma. Ale momentálně netuším jak to s příběhy bude. Jelikož jsem teď nastoupila na gympl, tak nevím kolik času budu mít :)