B.A.D

Co dopravdy chci ...?

Nakonec to dopadlo tak, že po celou dobu společného projektu s Haruem jsme spolu spali. Nebral jsem to nijak vážně, prostě to bylo jen moje denní rozptýlení. Sice jsem nechápal, proč když chodí s blonďáčkem, spí i se mnou, ale neřešil jsem to. Takhle to pokračovalo až do dne odevzdání projektu. Ten náš vypadal samosebou otřesně. "Shine! Haru! Co si jako myslíte, že to je? Máte na to tři dny, aby jste mi přinesli něco pořádného a ne tuhle ohavnost." vynadala nám učitelka. "Jaktože to vypadá tak jak to vypadá, když jste spolu trávili tolik času?" přišel za námi o přestávku Kuro. "Mno, moc jsme spolu nevycházeli."  zalhal jsem. "Haru?" pootočil hlavu na hnědovláska. "Ano?" odvětil oslovený. "Dneska po škole přijď na naše místo. Potřebujeme si o něčem promluvit." řekl blonďáček a odkráčel. "Ty, Shine?" šeptl na mě. "No?" podíval jsem se na něj. "Je možný, že by to tušil?" naklonil nevinně hlavu. "Jak to mám asi vědět?! Ale pokud jo, tak ti záda nekreju." syknul jsem a odešel na záchody. "Neříkej, že se ti nelíbí se mnou spát." ozvalo se za mnou. Podíval jsem se do zrcadla nad umyvadly a spatřil Harua. "Mě je jedno s kým se vyspím." odsekl jsem. "Není, bereš mě jako náhradu za Kura." řekl hnadovlásek. "Co prosím?!" vyštěkl jsem. "Mno, všiml jsem si, že při sexu z tebe nechtěně vypadlo jeho jméno." zazubil se a rozešel směrem ke mě. Já jsem úplně stuhnul. On mě chytil za kravatu a přitáhl k sobě. Aniž bych cokoli čekal, začal mě dravě líbat. "Ne! Nech mě!" odstrčil jsem ho. "Ale jdi, Shine. Dneska si tě vychutnám." ušklíbl se a znovu se na mě vrhnul. "Ehm, ehm." ozvalo se odkašlání. Oba jsme se podívali směrem ke dveřím. "Pokud by vás to nerušilo, tak se dneska ani nemusíš obtěžovat, Haru. Jsi stejně prodejná děvka jako Shin. Je konec!" rozkřikl se blonďáček a zmizel. Čekal jsem, že Haru začne nadávat nebo se složí, ale místo toho se začal divně smát. "Ještě kdyby mě to nějak trápilo, ty ubožáku!" křikl za Kurem. "Tak, kde jsme skočili?" obrátil pohled zpět ke mě. "Nesahej na mě!" vzchopil jsem se a vrazil mu facku. "Co si myslíš, že děláš?!" zasyčel. Vytrhnul jsem se mu a utekl pryč. Musím to napravit, nechci aby mě Kuro nenáviděl. Ach bože! Co vlastně doopravdy chci?

Ahojte lidičky ^^
Tak jsem nedávno přemýšlela a tak nějak mi došlo, že na tuhle povídku nejsem vůbec hrdá. Jelikož jsem ji psala v různých náladách a dobách, tak je taková strašně zmatená. Takže se Vám chci za toto omluvit :) A taky upozornit, že se pomalu ale jistě blížíme ke konci :) Jakmile tohle dokončím, plánuju další, ale to má ještě čas a to se dozvíte až v poslední kapitolce :) Chci taky moc poděkovat za neuvěřitelně velký počet přečtění! :O Nikdy jsem ani nedoufala, že si to někdo přečte xD
Takže díky za všechno :3
Vaše Nanami (SS)