Dalibor a já

10. Část°° Jak to bude?

Dalibora pohled :

S Adél to moc dobře nevipadá. Strašně jí Miluju.💜 Nechápu, proč jsme se tak pohádali.

Adél pohled :

Je ráno..Konečně.. Noc vedle Dalibora v posteli byla nekonečná. Myslela jsem, že umřu chtivostí ho obejmout.

Ráno jsme spolu dělali palačinky. Vždycky jsem je s mamkou dělala jako malá, takže je umím perfektně. Dalibor hodil palačinky s pánvice do vzduchu. Začala jsem se smát, protože jsem věděla co čeká. Palačinka mu spadla na hlavu. Málem jsem umřela smíchy. Měla jsem na sobě kalhotky a růžovou mikinu s nápisem Hello💟. Taky jsem měla drdol. Dalibor měl oblečené jen teplaký..Měl nahý břicho, a pod teplákama taky nic neměl. Vím to, protože to tak nosil i v hotelu. Když jsem se smála, trochu mu to ujelo a chytl mě za zadek. Měli jsme obličeje u sebe a já myslela, že se políbíme. Spletla jsem se. Dalík se odrhnul. Zrovna v tu chvíli, kdy jsem byla relativně v pohodě, zrovna v tu chvíli, kdy jsem se chtěla usmířit. Nechala jsem to být a začala jíst palačinku s marmeládou.

,,Odskočím si " řekl Dalík.

,,Jojo" odpověděla jsem potichu.

Když byl Dalík pryč, pípl mi messenger. Byl to Štěpán.

,,Ahoj, co se stalo ? " napsal.

,,Kdy? " odepsala jsem.

,,No.. Včera mi Dalík volal, že jste se prý pohádali "

,,Pohádali no.."

,,A stalo se ještě něco? " odepsal.

,,Jo.."

,,Co? " ptal se zvědavě.

,,Ehm..Rozešli jsme se :( " odepsala jsem, a u toho mi zase stékla slza.

Nechápu, jak může patnáctiletá holka brečet, a to pořád, když na to padne slovo, když jsme spolu chodili jen měsíc a něco. Hold, tak už to asi bude.

,, Ježíš né!! Vždyť se k sobě hodíte..Jakto ? "odepsal v tu chvíli, kdy do místnosti přišel Dalibor.

Přemýšlela jsem co napsat.

,,Můžu pustit televizi? " ptal se Dalík, a vypadal že má lepší náladu.

,,Jasně " odpověděla jsem Dalímu.

,,No..Dalího bývalá..Přišla ke mě a dala mi facku...Víš, nechce semi o tom moc mluvit.." odepsala jsem Štěpánovi.

,,Jo jasně chápu.." odepsal během pár vteřin.

,,Neboj..Někoho najdeš :) " odepsal k tomu.

,,No..Já ale Miluju Dalibora :( " odepsala jsem, a všimla si, že se Dalibor přes rameno dívá co píšu.

,,Tak ty mě miluješ jo? " smál se Dalík.

,,Proč se díváš co píšu?!! " trošičku jsem zvýšila hlas.

,,Když spolu chodíme tak proč ne? " řekl Dalibor ironicky.

,,Až na to že spolu nechodíme " řekla jsem já.

Dalibor se na mě podíval nejdřív jako já to vím..A potom na mě začal dělat psí očka.

,,Aha..No ale Dalibor si to poslal sám :D " odepsal Štěpán.

...Já..Myslím, že něco cítím i k Štěpánovi..Ale...Né... Já nevím..

Cítím neskutečnou bolest v hrudi. Nejradši bych se usmířila s Dalím a žila bych s ním do konce života jako v pohádce^^. Ale takhle to bohůžel nefunguje. Tohle je krutá realita∆∆×.

Pak se mě Dalibor zeptal na něco, co jsem v tu chvíli určitě nečekala.

__________________

Ďěkuji za vaší aktivitu..^^

Napište prosím, jestli chcete, ať se v příštím díle dají dohromady, nebo zůstanou rozhádaní.!