Dalibor a já

Procházka.

Pečlivě jsem si přečetla každé slovo. Na posledním řádku jsem se podepsala a smlouvu zpátky podala Scootrovi. Usmáli jsme se na sebe a Justin nás hned přerušil. ,,ehm..Adele, nechtěla by si někam zajít?" zeptal se. Nachvíli jsem váhala kvůli Dalibora, ale je mi 16, Pochybuju že by mě nabaloval, takže jsem kývla. ,,Dobře, sejdem se tady o půl pátý? Zajdem pak na večeri" usmál se na mě a já s radostí odpověděla. ,,Dobře, tak o půl pátý". Jelikož byly tři, šla jsem se okoupat. Napustila jsem si horkou vanu do které dala pěnu. Mezitím jsem si přichystala oblečení a vzala si do koupelny hřeben. 

Pomalu jsem vešla do vody a lehla si tam. Bylo to tak uklidňující a příjemné, že bych tam vydržela být hodiny. Sedla jsem si a do ruky dala šampón. Ten jsem si vmasírovala do vlasů a následně umyla. Vylezla jsem a koukla na hodiny. Třičtvrtě na čtyři. Zatím stíhám. Rozčesala jsem si vlasy, které jsem pak vyfénovala. Obmotala jsem si kolem těla ručník a šla do pokoje se obléct. Měla jsem na sobě krásné bílé šaty, které měli zlatej pásek. K tomu jsem si nasadila můj oblíbený náramek ke kterému patřil i řetízek, který jsem si taky vzala. Šla jsem opět do koupelny kde jsem se lehce nalíčila. Justin říkal že mě vezme na jídlo, pochybuju že to bude nějaká pizzérka, takže jsem se snažila vypadat co nejlíp.Do tašky jsem si vzala mobil a peněženku. Šla jsem si obléct balerínky, protože s sebou boty na podpatku nemám. Koukla jsem se na čas. 16:32 trošku spoždění. Justin už tam stal v červených suprách, černých ryflích pod zadek a WHITE mikinou. Když mě uviděl usmál se na mě. Přešel ke mě a obejmul mě. Netuším proč, ale byl to hezký pocit. ,,Sluší ti to" řekl a mě to zahřálo u srdce. Sakra co se to semnou děje?! ,,Díky, tobě taky" řekla jsem, což jsem ale neměla protože jsem u toho zčervenala jak rajče. Stydím se před ním, což je dost problém protože s ním nejsem ani dvě minuty. ,,Jdeme?" zeptal se. Jen jsem kývla.

Šli jsme po takové cestičce. Na jedné straně byli stromy a lavičky, a na druhé pláž. Celou tu dobu jsem měla hrozné nutkání ho chytit za ruku, nebo se ho aspoň dotknout, ale přišlo mi to trapné, tak jsem jen odpovídala na otázky. Jestli se ptáte, proč s námi nejsou dvě gorily, nemotaj se kolem nás vlhké třináctky a nefotěj nás paparazzi, je to proto, protože tady skoro nikdo nechodí. ,,Jak dlouho jste s Daliborem spolu?" zeptal se najednou. ,,Pokud se počítá i s pauzami, tak to bude v prosinci rok" odpověděla jsem, a koukla mu do očí, ale hned jsem toho litovala, protože jsem se v nich ztratila. ,,Nechceš jít na pláž?" zeptal se. Mě se moc nechtělo, což jsem mu taky řekla. ,,Spíš mám hlad".

Já vím, je to krátké a uspěchané, ale jelikož jsou teď prázdniny a já mám spoustu jiných věcí, na Wattpad už moc času nemám, a nechci psát z donucení. Potřebuju mít náladu, takže doufám že vám to nevadí.