Dalibor a já

21.Část

Boleli nás nohy, tak jsme jeli autobusem. V autobusu nebyly žádné fanynky, tak jsme měli klidnou cestu. Když jsme dojeli domů, já a Lucka jsme dělali večeři a Dalík se Štěpánem šli nahoru do mého pokoje. S Luckou jsme si o nich povídali.

,,Bože Adi, zpíváš božský! " pochválila mě Lucka.

,,Dík " řekla jsem.

,,A co vy dva? " ptala jsem se.

,,Já nevím..Ty víš , co cítím já k němu..Ale nevím co on ke mě" řekla smutně.

,,Mám nápad! " řekla jsem a Lucka jsme na mě vystrašeně koukla.

Moje plány nejsou nikdy moc dobré..Ale tenhle je geniální! No moc geniální není..

,,Ahoj..Prosím!! Musíš se zeptat Štěpána, co cítí k Lucce! " napsala jsem Dalímu.

,,Jasně kočko!" odepsal hned.

Dalibora pohled :

Dostal jsem úkol..Jdu ho tedy splnit!

,,Hej..A co ta Lucka? " ptal jsem se Štěpána.

,,No...Mě se líbí..A to fakt dost! Jen nevím jak to říct " odpověděl mi Štěpán.

Lucky pohled :

Bože! Já ho tak Miluju! 

Vařili jsme s Adél opečené toasty a dali je na talíř. Začaly jsme to nějak zdobit. Najednou mi někdo že zadu dal ruce na oči. Já se hrozně lekla. Adél řekla: Hádej, kdo to je!

,,Adél! " napadlo mě jako první.

,,Ne!" odpověděla Adél.

,,Tak Dalí! " zkusila jsem znovu.

,,Ne! " odpověděl Dalibor.

,,Ehm..." 

Ruce najednou zmizely, a ocitly se na mojem páse.

,,Jsem to já! " řekl Štěpán.

,,Aha" usmála jsem se.

,,Vezmem si svojí porci a jdem na horu." řekla Adél a s Dalím odešli.

Zůstali jsme tam jen my dva. Todle jsem vždycky chtěla.

,,Lucko..Strašně se mi líbíš! " řekl mi Štěpán.

,,Ty mi taky! " řekla jsem s nadšením.

Bušilo mi srdce až někde v žaludku. Byla jsem nervózní.

Jeho rty se ocitly na těch mích. Spolupracovala jsem. Bylo to úžasný. Nepopsatelný pocit! Nikdy s tím nechci skončit. 

,,Takže je to oficiální? " ptal se mě.

,,Ano! " odpověděla jsem.

Šli jsme spolu nahoru a drželi jsme se za ruce.

,,Co budem dělat?" ptala jsem se.

,,Flaška!" řekl Štěpán.

Všichni jsme přikývl.

___________

Takže asi nikde nejedem:D Máme tady další část. Trochu kratší.