Dalibor a já

38.Část

Ráno jsem se vzbudila úplně v jiném prostředí. Tady jsem ještě nikdy nebyla. Počkat, znám to tu. Jsme v Martinově domě. Poznala jsem to díky jeho pokoji, v kterém natáčí videa.

,,Martine?" zeptala jsem se když jsem slyšela šustění papíru.

,,Ano?" odpověděl a já si oddychla.

,,Jaktože nejsem v nemocnici s Dalím? Ví to vůbec? " zeptala jsem se.

,,Ví to, a v nemocnici nejsi proto, protože tě doktor vyhodil. Prej si tam nemohla spát. Půjčil si tvůj mobil a zavolal mi. Tak jsem pro tebe přišel." odpověděl.

Já jsem jen přikývla.

,,Nemáš hlad? " zeptal se on.

,,Ne..." řekla jsem.

Dá se totiž říct, že se krmím přemýšlením. Rozhodla jsem se, že mu napíšu. Moment, co to mám na sobě? Neřešila jsem to a napsala mu zprávu.

,,Ahoj Dalí, promiň jestli tě ruším, ale chci se tě zeptat kdy příjdeš."

Nechtěla jsem mu volat protože bylo asi 8 ráno a on vstává až někdy v 11.

,,A co budem dělat?" zeptala jsem se Martina.

,,Nepůjdem na Vánoční trhy?" zeptal se.

,,Dobře..." řekla jsem.

,,A co to mám vůbec na sobě? " zeptala jsem se ho.

,,Dal jsem ti moje tričko, ať nemusíš spát v tvojem oblečení." řekl.

,,A proč nemám podprsenku? " řekla jsem naštvaně.

,,Ehm...to je jedno ne?" řekl nervózně.

,,Není. Ty si mi jí sundal?" řekla jsem opět naštvaně.

,,Ne...Jo.." řekl.

,,Także jo." řekla jsem.

,,Dobře, sundal jsem ti jí. "

,,A to jako proč?" 

,,Nevím" řekl.

Už to nebude řešit. Jdu se převlíct a propadnout svoje věci. Vezmu si Martinův  hřeben a počešu se. Nemám u sebe zubní kartáček, tak si vezmu žvejku. Oblečení ( média) . 

Vyrazili jsme. Byli jsme už na trháh. Procházeli jsme se tam, ale já furt nemohla zapomenout na Dalibora. Prošli jsme asi celé trhy. Já si nic nekoupila. Dostala jsem hlad, tak jsem si koupila aspoň trdekník. Oba jsme začali mrznout tak jsme šli k němu domů. Pořád jsem kontrolovala mobil jestli mi neodepsal. Nic.