Dalibor a já

27.Část

Vzbudila jsem se asi uprostřed noci. Nebo..Spíše mě vzbudil Dalibor. 

Když jsem otevřela oči, Dalibor mě někam nesl. Zřejmě do pokoje. 

Rychle jsem zavřela oči a dělala že spím.

,,Já vím že nespíš " řekl Dalibor a malilinko se usmál.

Já ho ignorovala a zkoušela ho přesvědčit.

Nevyšlo to.

Hodil mě do postele a já cítila, jak mě vyslíká. Ignorovala jsem to. Vyslékl mi tričko, oblékl mi jeho tričko, šahl pod něj a sundal mi podprsenku. (Triček tady má hodně). Já se stále snažila ho přesvědčit. Opět se nepovedlo, protože mě začal lehtat. To už jsem neudržela a začala se smát.

,,Ticho!" pošeptal.

Lehl si nad mě a dával mi něžné pusy. Obmotala jsem mu nohy kolem pásu a převrátila ho, takže byl on podemnou. Dala jsem mu menšího francouzáka. Mu se to zřejmě líbílo, tak mi dal mnohem většího. Pípl něčí mobil. Byl to Daliborův. 

,,Kdo ti píše?" ptala jsem se ho.

Strašně tuhle větu nesnáším, ale jsem žárlivá, tak jsem musela.

,,Klid..Je to mamka" řekl s pohodou.

,,Jasně" řekla jsem nedůvěřivě.

Podal mi mobil a já si přečetla zprávu, v které stálo:

,,Tak co? Kdepak si? Si v pohodě?...... "

Bylo tam toho mnohem víc..Samé maminkovské otázky.

Dalí rychle odepsal a pokračoval.

Nakonec jsme oba usly..

Ráno jsme se vzbudila zase v Dalíkově objetí.  

Dalí ještě spal..Tentokrát to nepředstíral..

Chtěla jsem ho nenápadně vzbudit, tak jsem mu dala něžnou pusu.