Little Styles

3. He is her Daddy

"Hele, Zayne, nevím na co narážíš ale podle mě to je jen náhoda." pokrčila jsem rameny a volant jsem sevřela ještě pevněji v rukou. "Aha," mlčel, zdálo se být, že je ponořen hluboko v jeho vlastních myšlenkách.

Z pohledu Nialla:

"Boo, já už nechci." fňukla Darcy, když polkla druhou lžíci mrkvové přesnídávky. "Ale no tak, poslední lžičku jo? O té doby, co jsi s námi jsi nic nesnědla a já bych se rád dožil zbytek svého života, ale jestli nebudeš chtít jíst, tvoje maminka se postará o to, abych se toho zbytku nedožil." strkal ji do pusy další porci, podle něho, "báječné svačiny". Zasmál jsem se. "Jak ti to teď řekla?" přišel do místnosti překvapený Harry. "Boo?" pokrčil rameny. "Idiot!" zakřičela Darcy a svým malým prstíkem zamířila na Harry. "Cože?!" vyhrkl Harry. S Louisem jsme se popadali za břicho. "Ta-ta holka se učí rychle." řekl jsem skrz smích. Harry nám jen daroval hnusný pohled a šel vysvětlit Darcy, že se tak nejmenuje.

Z pohledu CaroLyn:

Konečně jsem měla všechno vyřešené a jela jsem do domu kluků alias domu nejslavnější kapely světa. Musela jsem nad tím převrátit očima. Zayn mě celou cestu navigoval a já měla, co dělat abych si ji zapamatovala. Pro případ, že bych někdy něco potřebovala. "Jsme doma!" zařval Zayn. "Víc nahlas by to nešlo? Sousedi to ještě neslyšeli." přišel k nám Liam s vyčítavým výrazem na tváři. V tuhle chvíli na mě vážně působil jako nějaký otec. Zayn ho ignoroval a odešel do obýváku se mnou v patách. "Mama!" přiběhla ke mně Darcy a své ruce obmotala okolo mé nohy. Pousmála jsem se. Byla tak sladká. "Tak pojď obleč se, jdeme domů!" chytila jsem ji ruku, ale ucítila jsem, že to s ní ani nehlo. Stála přikovaná na jednom místě. Nechápavě jsem se na ni podívala a viděla jak se její oči plní slzy. "Copak je zlatíčko?" pohladila jsem ji po tváři. "Já nechci domů, chci tu zůstat se strejdou Harrym!" rozbrečela se. To jak oslovila Harryho mě zvláštně píchlo u srdce. Strejda. Strejda Harry. Celou dobu stál za námi, pomalu si k ní dřepl a ona mu skočila kolem krku. "Ale, no tak zlatíčko. Můžeme se vidět zítra." políbil ji na čelo. Zakroutila hlavou a slzy se ji nahromadili ještě víc. Dřepla jsem si k ní a pohladila ji po hlavě. "Harry má pravdu, můžete se vidět zítra. No ták pojď k mamince." znovu zakroutila hlavou a pak udělala něco, co bych nikdy nečekala, že udělá. Vytrhla se mi a pevně objala Harryho. Zůstala jsem zaraženě zírat. Darcy tohle ještě nikdy neudělala, vždy jsem k ní měla výjimečný vztah, vždy jsem měla před někým jiným přednost. A teď upřednostnila Harryho předemnou a to ho zná jen den. Ale, co bych taky čekala, je to její otec. V koutku duše jsem si přála, aby svého otce milovala jako ostatní děti, ale nechtěla jsem si to přiznat. Mnohem radši bych viděla jak jím opovrhuje a nesnáší ho. Stejně tak jako já. Ano, možná je přece jenom dítě, ale jak je možné že si ho tolik oblíbila za jeden den? Darcy patří k dětem, které se bojí a schovávají se za sukni svojí maminky. Před obličejem se mi znovu přehrávala ta skutečnost jak odmítla mě a dala přednost Harrymu. Co když ji právě teď ztrácím? Ne, to tak není, jen hysterčím, určitě. Není důvod se bát, ikdyž nevědomky pořád je to její otec, je normální že k němu cítí něco víc než k ostatním. "Darcy Ashley Jason! Jdeme domů." z paniky jsem na ni zvýšila hlas, tohle bylo poprvé co jsem to udělala. Neposlechla. Co se to s ní děje? Je jako vyměněná, obvykle ode mně neodejde ani na krok. Ještě minule v Kanadě, když jsem ji dávala k chůvě mi vyházela všechny věci v tašce a vlezla si tam jen aby mohla se mnou. "Tak tu může zůstat." navrhl s úsměvem Liam. "Ale já tu nenechám moji holčičku samotnou." nesouhlasně jsem pokroutila hlavou. Chovám se jako nějaká stařena, no jo, mateřský pud. "Můžeš tu zůstat taky, nikdo tu proti není. Budeme rádi, když tu budeš." usmál se Louis. Harry si odfrkl a odvrátil tvář.

"Nikdo." ironicky zamrmlal.