Twenty | FINAL |

10.2K 269 15
                                    

Když jsem se procházela tam a zpátky na chodbě u koupelny, čekala jsem pět minut, dokud nebudou výsledky testů a přemýšlela jsem.

"Jas?" Zaslechla jsem tátu, když jsem stále chodila sem a tam.

"Co?" Vybouchla jsem, byla jsem otrávená a nervozní, nechtěla jsem být na něj hnusná, byl to jenom instinkt.

Povzdechl si a proběhl si rukou ve vlasech. "Uklidni se, neobávej se tak moc." Promluvil, přešel ke mně a položil ruce na má ramena, aby mi zabránil v chození. "Prostě si pojďme sednout, dokud nezazvoní tvůj budík na mobile." Přikývla jsem, on si sedl na zem, přitáhl mě k němu a usadil na jeho klínu. "Omlouvím se." Zašeptal mi do ucha a držel mě pevně.

"Ještě ani nevíme výsledky." Vydechla jsem a naklonila se k němu víc, než jsem doteď byla.

"Já vím." A potom jsme seděli v tichu, kterépřipadalo jako hodiny, dokud budík na mém mobile nezazvonil.

Zhluboka jsem se nadechla nosem a postavila se z jeho klína, šla do koupelny a nedívala se přímo na testy.

Kurva, bála jsem se, strach byl ve skutečnosti v tuto chvíli pochopitelný. Cítila jsem se, jako bych měla žaludek v krku. Cítila jsem se, jako bych měla prasknout, všechno mi momentálně připadalo nehybné, nebyla jsem si jistá, co bych dělala, kdyby ty testy byly pozitivní, které zjevně budou, protože moje perioda se nikdy nezpozdila.

Vytřepala jsem tyto myšlenky z hlavy, hluboce jsem se nadechla a držela dech, když jsem šla k umyvadlu, kde testy byly a zírala jsem na ně. Pozitivní, pozitivní, pozitivní, pozotovní. Přestala jsem zadržovat dech a dost brzo na to jsem vzlykla, když mi začaly téct slzy.

Táta mě musel slyšet plakat, protože chvilku na to jsem byla v jeho náručí. "Pšššt." Utišoval mě a snažil se mě uklidnit.

"Tak moc se bojím!" Vysvětlila jsem. Bylo mi 18 a čekala jsem dítě mého táty. Nad touto myšlenkou jsem ztuhla. Bylo to špatné, ale on nebyl můj biologický otec, ale stále to bylo špatné a já si nebyla jistá, jestli budu schopná s tím žít.

"Zvládneš to a já tě ujišťuju, žě ti pomůžu." Zašeptal a v průběhu mě hladil po zádech. "Miluju tě, babygirl."

"Taky tě miluju, daddy." Vydechla jsem a utřela si rukama obličej.

Musela jsem se s tím smířit, ale nebyla jsem si jistá, jak.

/*/*/*/

Tak a knížka je u konce. Chtěla bych vám strašně moc poděkovat za všechny vaše hvězdičky a komentáře, které mi pokaždé vykouzlily úsměv na tváři, také za to, že jste to se mnou vydrželi až do konce a prostě a jednoduše za všechno. Ale nejvíc za tolik přečtení, i když originál má přes 1M, nemyslela jsem si, že s mým překladem se takhle prosadím. Avšak každým dílem a každou povídkou, kterou překládám, si myslím, že můj překlad se lepší a lepší, tak snad si to nemyslím jenom já. Za nedlouho se uvidíme u druhé série této knížky, kdy ale to vám nepovím, jelikož to ani já sama nevím. Snad se překlad líbil a jste spokojeni :).

Luv ya all my lovley Bitchiezzz xx ^^

Daddy ||L.P.|| CZ Translation [Book 1] ✔Where stories live. Discover now