Královský Hlas

kapitola 6

Violetta

*Auto zastavilo a muž v uniformě nám otevřel dveře*

Muž: Jsme na místě.

*Pomohl nám se dostat z auta a my se ocitly před obrovským palácem. Stáli jsme s otevřenýma pusama. Až na Ludmilu, jejíž vlasy září jako Slunce, a Gery, dívku s krátkými vlasy. Myslím, že jsou z bohatých rodin. Už jen to co mají na sobě by se prodalo za kýbl peněz*

??: Zdravím dívky, jmenuji se Angie a budu vaše lektorka, jestli se ro tak dá nazvat. Nejdříve vám ukážu okolí. Pojďte za mnou

*Následovaly jsme Angie dovnitř, po schodech nahoru. Schodiště bylo široké nejmíň tři metry, pokryté rudým kobercem. Cítila jsem se špatně. Ve svých starých ušlapaných botách šlapat na tohle. Přišly jsme do salónu. Zrcadla, vizážistky, obrovská televize a pohovka.*

A: Tady strávíte hodně času. Teď se podíváme do vašic ložnic. Čekají tam na vás vaše pomocnice. Každá z nás dostane pokoj a dvě služebné které vám budou šít šaty, starat se o vás a tak dále. Až přijdete do svého pokoje, oblečte si co vám připravily a vraťte se sem

*Šli jsme po chodbách dál, míjely mnoho služek, stráží a ostatních. První pokoj dostala Lara, dívka trochu zvláštního stylu. Pak Lena, nejmladší z nás. Její sestra, Natálie, s černými kudrnatými vlasy měla pokoj hned vedle. Gery s Ludmilou měly pokoje také vedle sebe a já se ke vé komnatě dostala jako poslední. Vešla jsem dovnitř a tam na mě čekaly dvě ženy.*

??: Ráda vás poznávám slečno. Já jsem Lucie a tohle je Anna. Budeme vašimi pomocnicemi

V: Děkuji, také vás ráda poznávám. Teď mě onluvte, půjdu se převléct

*Ani se nehly, dál na mě zíraly s úsměvem*

V: Eh... ráda bych se převlékla

*Nic. Stály jako sloup.*

Anna: My víme, my vás převlečeme.

V: Ne, nemyslím že je to nutné. Já to zvládnu sama

Lucie: Dobře. Jak si přejete slečno

*Jakmile za sebou zavřely dveře, převlékla jsem se do šatů. Není to moc příjemné. Možná protože nerada nosím šaty. Přišla jsem do salónu a sedla si na pohovku, stejně jako ostatní dívky. Zanedlouho přišla Angie*

A: Dobře, je vás tu hodně takže si princ možná hned nebude pamatovat vaše jména. Tak jsme vám vyrobili štítky se jmény

*Každé dala stříbrný plátek se sponkou, abychom si je mohly připevnit na šaty.*

Lara: Kdy se s ním setkáme?

A: Zítra. Teď vás nalíčíme a každou z vás vyfotíme.