Královský Hlas

kapitola 31

Violetta

V: Nejsi jediný kdo nemá sourozence. Já taky nemám sourozence

L: Ty jsi nikdy neměla. Ale já málem ano

V: Vážně? O tom jsem nevěděla

L: Rodiče mi řekli že přede mnou čekali jiné dítě. Ale bylo moc slabé tak... víš co. Lidé na něj zapomněli a přestalo se o něm mluvit

*Celou dobu si hrál s prsty a snažil se vyhnout očnímu kontaktu. S lítostí jsem seskočila z postele a objala ho. Chvíli byl zaskočený ale pak mě objal zpět*

V: To je mi líto

L: Nemusí.

*Odtáhl se a podíval se mi do očí. Jednu ruku mi položil na tvář a jemně ji hladil. Byl tak blízko že jsem na obličeji cítila jeho dech* 

V: Asi bys měl-

L: Asi bych měl jít. Měl bych jít, musím stihnout pozvat Francescu na rande

V: Kam ji vezmeš?

L: Nevím. Další důvod proč jít. Uvidíme se

V: Určitě...

*Odešel a nechal mě osamotě. Možná... možná by mi moc nevadilo kdyby mě políbil*