kapitola 58

299 33 0
                                    

Violetta

*Vzbudila jsem se vyčerpaná z předešlého večera. Do salónu jsem šla jak nejrychleji to šlo, aby mi kosmetičky zakryly kruhy pod očima. Pak přišla Francesca, sedla si vedle a usmála se. Neměla by být smutnější?*

V: Proč tak veselá?

F: Jsem ráda, že jsem viděla svojí rodinu. Uh... promiň.

V: Ne, neomlouvej se. Moje rodina se neukázala kvůli nemoci, ty víš co myslím. A... řekli ti něco důležitého? Tvůj brácha, například?

F: Ne, nic důležitého.

*Oni jí to neřekli... možná proto, aby se nestresovala. Budu předstírat, že o tom také nevím.*

V: Uhm... jsem ze včerejška dost unavená.

F: Já také. Ale stálo to za to!

*Povídaly jsme si dalších pár minut a pak šly do jídelny na snídani. Všechny holky byly nadšené z předešlé noci, protože se viděly s rodiči. To mě udělalo ještě smutnější. León si toho nevšiml, mluvil se svým otcem. Když jsem dojedla, zamířila jsem do salónu a uviděla Fran, jak si povídá s Diegem... zase*

V: Zdravím!

D: Dobrý den, slečno.

V: Jdeš do salónu, Fran?

F: Ano ale teď mluvím s-

V: Skvěle! Já půjdu s tebou!

*Odtáhla jsem ji pryč, zatímco ona se pořád ohlížela za Diegem*

V: Hele! Ovládej se!

F: Jen jsme si povídali.

V: "Jen povídali"

*V salónu jsme strávily dvě hodiny samy. Pak přišla Angie a tleskla, aby získala nasí pozornost*

A: Tak, mám pro vás zprávu! Všechny strávíte odpoledne u bazénu s princem!

Lu: Skvělý!

G: Kdy?

A: Zítra nebo pozítří. Záleží na tom, kolik času bude princ mít

*U vody. Jsem si jistá, že neví, že já a Fran neumíme plavat.*

Královský HlasМесто, где живут истории. Откройте их для себя