kapitola 14

424 44 0
                                    

Violetta

-Ráno-

*Ještě před snídaní jsem vešla do salonu si nechat učesat vlasy když ke mně přiběhla Fran*

F: Dobré ráno!

V: Ahoj

F: Co to bylo včera? Ty jsi potkala prince ještě před včerejší snídaní?

V: Ano ale nevěděla jsem to

*Připojila se Ludmila která se posadila ke zrcadlu vedle*

Lu: Odejdi Francesco, potřebuji mluvit s Violettou

F: Dobře, stejně už musím jít

*Fran odešla a nechala mě samotnou s Ludmilou která se na mě hned podívala*

Lu: Co bylo mezi tebou a princem?

V: Nic

Lu: Dávej si pozor. Ale co, stejně by si tě ani za nic nevybral

*Protočila jsem oči a ignorovala jí. Pak jsme šly do jídelny na snídani. Posadily jsme se a čekaly na královskou rodinu. Když přišli i oni, pustili jsme se do jídla ale já se nemohla zbavit pocitu že mě sledují. A opravdu, všechny mě sledovaly pohledem. Potřebuju pomoc! Podívala jsem se na Leóna který si toho hned všiml*

L: Tak dívky, jak jste se vyspaly?

*Přestaly na mě zírat a hned odpověděly s chichotem a pohozením vlasů. Po snídani jsme měly volno a dělaly si co chceme. Najednou do místnosti vešla služebná a pošeptala něco Leně do ucha. Ta se hned rozzářila a vypálila ze salonu jak nejrychleji mohla. Od té doby jsme ji neviděly.*

...

*Konečně, po dvou hodinách se Lena vrátila a hned byla obklopena dívkami, včetně mě.*

Na: Kde jsi byla?! Měla jsem o tebe strach!

*Její tváře změnily barvu na rudou a pousmála se*

Le: Byla jsem na rande

Lu: COŽE? Princ šel na schůzku s tebou?

Le: Ano

*Heh... druhý den tu a on si už zve na schůzky. Hlupák.

Královský HlasWhere stories live. Discover now