Potions Teacher

P R V N Í

Vešla jsem do toho domu. Zrovna byla schůze. Fénixova řádu. Po cestě do kuchyně, za řádem, zahlédla její Nebelvírské spolužáky, kteří ji nemají rádi.

,,Jsem tady" zahlásila když vešla do kuchyně. ,,A kde máte rodiče?" zeptal se Sirius Black. ,,Nemám. Teda jo ale ne" řekla a opřela se o futra dveří. ,,Cože?" Zeptal se jí znovu.
,,To je fuk" mávla rukou. ,,Kde mám pokoj?" zeptala se. ,,Nahoře. Vyjdeš jedny schody a hned na pravo. Máš ho společně s Ginny a Hermionou" řekla Molly Weasleyová. ,,Křivonožko! Zlá kočička!" uslyšela Harmionin potichý křik na její kočku. Ušklíbla se. ,,Dík" řekla, a elegantní chůzí, s úšklebkem šla do pokoje.

,,Co tu chceš?!" vyjela na mě dvojčata. Říkam. Nemaj mě rádi.
,, Brumbál mi posílal sovu" vešla jsem do toho pokoje. Všechny pohledy se na mě zamračeně dívali. Dala jsem si jen kufr k volné posteli a šla do kuchyně.

,,Mě v noci udusí polštářem" utrousila jsem suše, když si mě nikdo nevšímal. Rozhlédla jsem se po kuchyni. Snape, Weasleyovy,Brumbál,Black,Lupin a McGonnagallová. Ty další neznám. ,,Mimochodem tohle je Nymphadora Tonksová,Moody,Kingsley Pastorek a Mundungus Flatcher" přikývla jsem. ,,Carterová" řekla jsem krátce a stručně. Nemám ráda svoje křestný. Je takový jemný, a to já nejsem.

,,A proč by vás měli udusit polštářem?" uchechtl se Black.
,,Nemaj mě rádi" pokrčila jsem rameny. ,,Oprava. Nenávidíme tě" řeklo jedno z dvojčat. Protočila jsem oči.
*************
Ráno okolo čtvrté jsem se posadila v kuchyni na zem a pila kafe. Takový zlozvyk. Než se vzbudili udělala jsem snídani, a dala jí na stůl. Potom když přišli, se do toho pustili. Já s nimi.

Pak něják okolo oběda, jsem se byla podívat po domě. Našla jsem zatím jen knihovnu. A moment! Tady je nějáká místnost. Je tu stěna s jmény, a jejich portréty. a některé jsou vypálené. Jasně. Krvezrádci. Samozřejmě jen pro Blackovy. Je tu dokonce i Draco Malfoy. ,,Co tu děláš?" zeptal se Sirius. Stál ve dveřích spolu s Remusem. Jen jsem se zašklebila. ,,Hledám něco zajímaveho. Ale to, tu hádám nenajdu" zasmála jsem se. ,,To asi ne. Ale je oběd tak pojd'" řekl a čekal než se za nimi rozejdu. Protočila jsem oči, a jak jinak, než elegantní chůzí jsem šla za nima.  Sedla jsem si mezi ně, a začali jsme jíst. Samozřejmě mě nezapoměli obdarovat nenávistnými pohledy, pod kterými jsem si stáhla rukávy u mého bordového svetru níž. Zakryla jsem tak rovné, táhlé jizvy. Také jsem si o něco stáhla kratˇasi. Ze stejného důvodu. Je až zastrašujcí jak se předevšemi přetvařuji, abych je ochránila. Já vím. Zní to absurdně. Chránit Harryho Pottera a Fénixův řád. Ale já se ve skutečnosti nejmenuji Carterová.

Juchůůůů!!! Konečně jsem dopsala první, oficiální, kapču! Jelikož mám notebook tak tam háčky třeba u t budou retardovaně ale to vás doufám neodradí. Jsem moc líná na to, aby jsem to na mobilu přepsala. No a jelikož nejsem moc na této řeči (obzvláště když mám 40 horečku...) tak byjsem už jen chtěla popřáít příjempné a zábavné počtení.