Potions Teacher

O S M N Á C T Á

Pohled Daphne 

Harry nám pověděl co viděl. Chtěli jsme se dostat krbem v kabinetu Umbridgeové dostat na Odbor záhad. Jenže se to nepovedlo a chytili nás. První chtěla aby jí Harry řekl co jsme chtěli dělat. Když jí nic neřekl tak nechala zavolat Snapea aby donesl Veritasérum. Jenže už ho neměl. Proto na něj chtěla použít Cruciatus. To ale Hermiona nedovolila. Říkala něco o Brumbálovy tajné zbrani, a spolu s Harrym odešly. My jsme utekly za pomoci dávivých dortíčků z jejího kabinetu. Sešli jsme se na mostě. Harry první chtěl jít sám, jenže jsme to my, Brumbálova armáda, nedovolili. Proto jsme na testrálech odletěli na odbor.

Nějakou dobu už jsme tu bloudili a snažili se najít místnost s věždbami. ,,Tady!" vykřikla jsem. Všichni se rozběhli za mnou. Harry se vydal najít to místo kde v té vidině byl Sirius. 

 ,,Harry, tady je tvoje jméno" řekl Neville. Harry se za ním vydal. Vzal věždbu do rukou. Chvíli jí poslouchal. ,,Výborně, teď se otoč a dej mi tu věždbu" rychle jsem se otočila tím směrem kterým se to ozvalo. Stáli tam dva smrtijedi. Nalítli jsme. Proto nemohl Siriuse najít. Povzdechla jsem si. Mohlo mi to dojít. Jeden ze smrtijedů si sundal masku. ,,Malfoy starší" došlo mi. Podíval se po mě. ,,To jsi ty! Když tě přivedeme pánovy jistě nás nějak odmění!" zasmál se smrtijed vedli něj. Pod maskou se ukrývala Bellatrix Lestrangeová. Jeden z nejvěrnějších smrtijedů. ,,Teď se soustřeď na hlavní úkol Bellatrix!" vyštěkl směrem k ní Malfoy. ,,Kde je Sirius?" zeptal se Harry. Asi mu ještě nedošlo že jsme nalítli. ,,Měl bys se naoučit poznávat rozdíl mezi skutečností a představou" ušklíbl se Malfoy. Mezi tím, k nám ze všech stran přišli smrtijedi. ,,Teď nám dej tu věždbu, a nikomu se nic nestane" řekl, ale nepřestávali na nás mířit hůlkami. ,,Myslíš že tomu uvěříme?" zasmála jsme se. ,,Být tebou tak bych mlčela. Přece nechceš aby se někomu neěco stalo, ne?" rozesmála se. Zavrčela jsem. 

,,Přece určitě chceš znát tajemství své jizvy. Odpověď je ve tvé ruce. Postačí když mi podáš tu vězdbu, a všechno ti ukážu" přišel Malfoy k Harrymu. Stál tak blízko, že kdyby chtěl tak by mu tu věždbu mohl vzít. ,,Čekal jsem čtrnáct let...." hlesl s pohledem upřeným na věždbu. Doufala jsem že se nechystá udělat to co si myslím. ,,tak můžu počkat ještě chvíli. Teď!" křikl. ,,Mdloby na tebe!" vykřikl jsme všichni na jednou. Rozutekli jsme do všech stran. Bohužel jsem běžela sama. Za mnou běžel jeden smrtijed. Chvíli jsem s ním bojovala. Pak se k nám přidal další. Byla jsem na pokraji sil. Rozběhla jsem se pryč. Do někoho jsem narazila. Ohlédla jsem se a všimla si Lenky. Zvedla jsem sebe, i hůlku která mi vypadla, a společně jsme se rozběhly za ostatními. Když jsme k ním dorazili, běželi za námi smrtijedi. ,,Reducto!" vykřikla Ginny, a polička s věždbami která byla vedle nich začala padat. Postupně začali padat všechny. Rozběhli jsme se směrem k východu aby nás nezavalili.

Vyběhli jsme z místnosti s věždbami. Rozběhli jsme se do dveří které byly kousek odsud. Proběhli jsme jimi. Ale místo toho, abychom dopadli na zem, padali jsme.

Ták tahle kapitolka má už 500 slov, což znamená že je dostatečně dlouhá!

_Sealin_