Potions Teacher

D E S Á T Á

Pohled Carterový

Ráno mě vzbudila Bronix. Od příjezdu do Bradavic jsem ji nekrmila. Obmotala se mi okolo krku. ,,Jednou z tebe bude kabelka!" vyštěkla jsem. ,,Já tě sssslyššším!" zasyčela. Protočila jsem nad tím oči, a radši se podívala na budík. Půl šesté. Povzdechla jsem si. Pak mě ale něco napadlo. Mohla bych jít oskoušet moje schopnosti. Rychle jsem se oblíkla, a pádila na Astronomickou věž. Chvíli jsem tam jen tak stála, a užívala si chladného vítru. Pak jsem se postavila na zábradlí. Chtěla jsem ,jak už jsem říkala, ozkoušet schopnosti. Jestli mi to nevyjde, tak skončím maximálně rozmáznutá pod Astronomickou věží no... Zhluboka jsem se nadechla. Slyšela jsem jak sem někdo rychle jde. Bylo mi to jedno, a prostě jsem skočila.

,,Daphne!" uslyšela jsem nademnou křik mého jména. Zaskočilo mě to. Tak mi naposledy řekla před deseti lety máma.

Když jsem se ale probrala z tranzu, a těsně nad zemí jsem rozmáchla rukama, vítrem jsem se povznesla. Bylo to jako létání. Rychle jsem se vrátila nahoru abych věděla kdo to byl. Snape.

Chvíli na mě šokovaně koukal, ale pak zase nasadil kamennou masku. ,,Co to má znamenat!" zakřičel na mě. ,,Tomu se říká schopnosti" mrkla jsem na něj. Chystala jsme se odejít když v tom mi došla jedna věc. Pomalu jsem se otočila ,,Už nikdy mi neříkejte Daphne!" probodla jsem ho vražedným pohledem. ,,Jmenujete se tak" pokrčil rameny. ,,A po škole máte trest u mě v kabinetě." prohodil, a odešel. Zamrkala jsem rychle řasama. To si snad dělá srandu! Rychle jsem zavrtěla hlavou, a rozběhla jsem se do pokoje.

Když jsem se převlékla, běžela jsem na snídani. Stihla jsem to jen tak tak. Popadla jsem jablko, a běžela na první hodinu. Měli jsme lektvary se Zmijozelem. Sedla jsem si do úplně poslední lavice. Vedle mě se pak posadil Draco. Když mistr lektvarů vešel do třídy, započala hodina. Byla celkem nudná, protože jsme psali zápis, a Snape říkal výklad.

Po zkončení všech vyučovacích hodin jsem se najedla, a šla do sklepení. Snape tam měl kabinet. Nečekaně. Před dveřma jeho kabinetu se mi okolo nohy obmotala Bronix. Vyndala jsem kus masa z oběda a podala jí ho. Pak jsem i s ní vešla do jeho kabinetu.

,,Tak co budu dělat?" zeptala jsem se ho. ,,Pomůžeš mi rovnat přísady" němě jsem přikývla, a pustili jsme se do toho.

Tak jo.... na to že je to první kulatá kapitola, je krátká. ALE! Více než 1000 něco slov nenapíšu. Takže se budete muset spokojit i s tak málo slovama. A taky bych chtěla strašně moc poděkovat za všechna zhlédnutí. Máme 600 za tak krátkou dobu! Takže moc děkuju za zhlédnutí, votes a komentáře.

_Sealin_