Tropická bouře 3 - šance pro Deloneho✔️

3.

Heili chtěla odvézt Diona z nemocnice rovnou domů, ale on trval na tom, že chce na stanici. Prý se musí seznámit s novým pracovištěm. Už teď bylo Heili jasné, že tohle bude asi trochu jiný šéf než Boby, ale horší to bude s ní. Jak mu vysvětlí, princip své práce.

„Takže, ty jsi policistka?“ A bylo to tu.

„No, vlastně ne. Jsem spíš takový poradce.“

„Poradce čeho?“ chtěl jí potrápit. Jeho otázky měly jasný cíl.

„No, mám prostě dobrý odhad,“ stiskla pevněji volant a pokrčila rameny.

„Takže tě platíme za váš dobrý odhad,“ řekl s posměškem. Heilli se na něj prudce otočila a zamračila se. „Koukej na cestu, nebo srazíš dalšího člověka.“

„Vážně vtipné,“ přimhouřila na něj oči, ale radši se vážně soustředila na jízdu. „Ale aby bylo jasno. Díky mé pomoci se vyřešilo už spoustu případů. Našla jsem toho víc, než ti, co tam sedí v uniformě už několik let, takže…,“ chtěla poukázat na své dovednosti.

„Ou, tady má někdo velký ego,“ skočil jí do řeči a zasmál se.

„Víte co, běžte do háje,“ kroutila hlavou ze strany na stranu, ale koutky jí cukaly. Na tom muži bylo něco, co jí nutilo se smát.

****

Zastavili před služebnou a na Deloneho padla nostalgie. Najednou se mu vybavilo tolik vzpomínek. Tady to všechno začalo. Tady se našel. Tuhle práci miloval a nebýt jí, nenašel by Heili. Vystoupal několik schodů a vešel do budovy.

„Dík, že jste na mě počkal,“ doběhla ho Heili. Jak víte, kam máte jít? Už jste tu byl?“ divila se jeho suverenitě.

„Jo, byl,“ zas se usmál.

„Ten váš nadšený vyraz mě začíná děsit. Zřejmě začnou padat hlavy, až usednete na trůn a ta moje bude na seznamu číslo jedna, co?“ prošla dveřmi, které jí držel. V tu chvíli se mu podívala do očí a něco v ní se hnulo. Ten pohled jí byl znám. Něco jí to připomínalo. Ne přímo ony oči, ale způsob, jakým se na ni díval. Pozastavila se nad tím. Vzájemně se na sebe dívali a něco bylo jinak. Heili proběhl mráz po zádech. Jako by za ní někdo stál. Už dlouho nic podobného nezažila. A vážně za to nebyla ráda.

„Děje se něco?“ přesně věděl co, ale měl za to, že už tohle neovládá.

„Ne, ne,“ roztěkaně kmitala očima.

„Vážně?“

„Jo, vážně,“ naoko se usmála.

„Dobrá, a jen tak pro jistotu, nejsi na seznamu číslo jedna,“ mrkl na ni. Svůdně, s úsměvem a sexy.

„Vy se mnou flirtujete?“ šla pomalu do kanceláře. Rychle od něj utekla. Už dlouho s ní nikdo neflirtoval a ona o to ani nestála.

„A kdyby ano, byl by to problém?“ následoval ji, a přitom jí koukal na zadek. Byl pořád stejně pevný. I když se nebylo čemu divit. Heili na sobě dost makala.

„No to tedy byl,“ hlasitě se zasmála. „Jste můj budoucí šéf a jen tak mimochodem, mám přítele.“

„Mám přítele,“ opakoval žárlivě.

„Bobe, nesu ti návštěvu,“ ani nezaklepala a vešla.

„Heili, kolikrát mám říkat, že tady nejsi doma,“ opakoval jí to každý den, nebo i několikrát denně. Vážně už se těšil do důchodu.

„Mám tu tvůj záskok. Pan Dione Arza,“ elegantně mávla rukou k Delonemu a ustoupila stranou, aby si ho mohl Bob prohlédnout.

„Vítám vás, Pane Arzo,“ s nataženou rukou a přívětivým úsměvem šel k němu. Delone jeho ruku milerád přijal. Tenhle muž pro něho znamenal mnoho. Nebyl to jen velký šéf. V první řadě se stal jeho přítelem. Neskutečně si vážil, toho, že mu mohl opět stisknout ruku.

„Děkuji, šéfe,“ řekl to tak zvláštně, že se na něj Bob podivuhodně podíval. Jako by v tom projevu mluvy bylo něco, co moc dobře znal, ale dlouho to neslyšel.

„Ehm, no… šéfe už ne. To vy to tu povedete. Tady Heili,“ spočinul na ni pohledem, „už nespíš znáte.“

„Jo, už jsem měl to potěšení,“ vpíjel se do ni pohledem, až to pro ni bylo nepříjemné.

„Je mi líto, že jsem vás nepřesvědčil o jejich kvalitách, ale vy jste tu teď šéf. Heili, tobě jsem to asi měl říct dřív, ale tady pan Arzo tu nechce nikoho, kdo nemá co společného s policií,“ vytáhnul ze šuplíku dva papíry. „Budeš muset odejít. Tady je výpověď,“ natáhnul ji k Heili, ale díval se na Arzu. „Tak, jak jste po mně chtěl.“

„Co jsem po tobě chtěl?“ Nemůže ji vyhodit. Potřebuje ji mít neustále nablízku.

„Vy jste teda svine zákeřná,“ zavrčela Heili a propalila Diona Arzu pohledem.