• 6 •

402 11 0
                                    

Probudil mě hlasitý budík.

Podvědomě jsem si sáhla na rty. Nevěděla jsem, jestli se mi to zdála nebo ne. Odkryla jsem si triko ze včerejška a uviděla velkou modřinu. Potichu jsem zaúpěla, ale i tak jsem probudila Chloe.

,, Co se ti stalo?" Zeptala se, když uviděla můj fialový hrudník.

,, Ehm, já, no..." začala jsem koktat, ve snaze přijít na nějakou výmluvu. ,, Spadla jsem na schod u jídelny."

Chloe se na mě zamračila, znala mě však třináct let a věděla, že já bych jí nelhala, kdybych k tomu neměla dobrý důvod.

Vstala jsem a rozhodla se si pouze učesat vlasy. Moje oblečení bylo sice zmuchlané, ale nebylo to nic hrozného.

,, Nezapomeň si ustlat." Zamumlala Beth a pomalu otevřela víčka.

,, Jé, ty už jsi vzhůru! Vzbudili jsme tě?" Zeptala jsme se.

,, Ne" odpověděla a usmála se.

Udělala jsem si vysoký culík, ustlala a rozhodla se trochu to tu poklidit. Včera jsem se dozvěděla o bodování chatek a nechtěla jsem, aby si o nás někdo myslel, že jsme nějaké špindíry.

Vzala jsem si tedy smetáček a lopatku a vzala jsem to úplně od zadu. Beth i Chloe se už česaly, takže jsem měla prostor. Nakonec jsem v chatce zůstala poslední. Zkontrolovala jsem, jestli je vše v pořádku a nakonec za sebou zavřela dveře ve chvíli, kdy začali troubit na nástup.

Doběhla jsem k volejbalovému hřišti vedle jídelny a zařadila se. Trochu jsem se rozhlédla po Cameronovi, nikde jsem ho ale neviděla a značně se mi ulevilo. A pak jsem našla Chloe, jak se baví s jedním pohledným klukem. Když mě uviděla, jak se na ní dívám, usmála se. Měla jsem z ní radost.

Vedoucí nás spočítal. Nikdo nechyběl, což znamenalo, za Cameron už je někde tady. Znervózněla jsem.

,, Teď se běžte nasnídat, vyčistěte si zuby a přijde za mnou k lanovému parku." Zdělila nám Lily a já se spolu s ostatními vydala k jídelně.

Snažila jsem se nerozhlížet, ale prostě to nešlo. Camerona jsem spatřila téměř okamžitě. Šel za mnou, sice se bavil s ostatníma klukama, ale i tak se pořád díval na mě. Cítila jsem v krku velký knedlík, ale snažila jsem se to na sobě nedát znát.

Zhluboka jsem se nadechla, abych se ovládla, když do mě Daniel se smíchem narazil. Dělala jsem, že jsem si toho nevšimla, což je nejspíš naštvalo a tak Cameron vykřikl: ,, Hej, Ross! Notaaak, nedělej že mě neslyšíš!"

Prudce jsem se zastavila a otočila jsem se na něj.

,, O co ti kurva jde?!" Vyvalila jsem na něj.

Zaskočeně se na mě podíval a pak jenom sklopil hlavu a zašeptal tak, že jsem ho slyšela jenom já. ,, Promiň, za včerejšek..."

___To Be Continued___

Do you still love me?  Kde žijí příběhy. Začni objevovat