Do you still love me?

• 43 •

O rok a půl později...

,, Emily, posloucháš mě?" Zeptala se Beth.

Ano, správně, Beth. Sedí společně se mnou v lavici na vysoké škole medicíny.

Přežila jsem. Jak mamka říkala, jsem silná. Byla jsem a vždy budu. Doktorka říkala, že mě od smrti dělil pouhý vlásek. Chyběla nanosekunda a byla bych mrtvá. Říkala, že něco tak kouzelného nikdy nezažila. V tu chvíli jsem byla ten nejšťastnější člověk na světě. Přežila jsem, co se zdálo nemožné.

Teď jsem až na pár obvyklých nemocí úplně zdravá. Žádná rakovina.

A co Cameron?

Sama nevím. Od té doby, co jsem řekla, že ho miluji jsem o něm nic nevěděla. Vlastně, nikdo o něm nevěděl. Několikrát jsem se ptala Beth nebo Chloe, dokonce jsem zkontaktovala Connora, ale nikdo o něm nic nevěděl. Byla jsem zmatená a zároveň vyděšená. Mám strach, že se mu něco stalo. Že teď někde leží, pomlácený a vykrvácený. Že právě teď potřebuje mojí přítomnost.

Poté, co mě před patnácti měsíci pustili z nemocnice jsem vystudovala střední školu a společně s Beth jsme se dali na zdravotku. I ona odjakživa chtěla zachraňovat životy, ale neměla k tomu žádný důvod, jako jsem měla já. O Naomi jsem ale Bethany nikdy neřekla. Není to z toho důvodu, že jsem jí nevěřila. Ne, říkali jsme si úplně všechno. Je to z toho důvodu, že jsem nikdy nenašla odvahu jí to říct. Byla jen jedna osoba, které bych to nejspíš někdy řekla, ale ta zmizela neznámo kam.

,, Co jsi říkala?" Zeptala jsem se Beth.

,, Jamie mě pozval na ten ples!" Řekla nadšeně, ale já jsem nechápala ani jedno slovo.

,, Na jaký ples?"

,, Posloucháš ty vůbec někdy někoho? Profesorka Evansová nám říkala, že za týden, teď už jen za dva dny, bude ples. Je na něj pozvána i jinačí vysoká škola z Portlandu, ale už si nepamatuju jaká. Prý se ale ředitelé nějak kamarádí a oni jsou pozvaní. Vzpomínáš?"

,, Promiň, asi mi to nějak vypadlo z hlavy."

Bethany si povzdechla. ,, Mám ale jeden problém. Nemám šaty. A ten ples je už pozítří!"

Mlčela jsem.

,, Nechtěla bys jít nakupovat se mnou? Dneska nám odpadli poslední dvě hodiny. A pokud vím, ty taky nemáš co na sebe." Navrhla Beth.

,, Popravdě řečeno nemám ani někoho, s kým bych na ten ples šla."

,, Ale půjdeš na něj, že ano?!"

,, Já nevím, Beth. Poslední dobou mám fakt špatnou náladu."

Bethany ví proč. Ví, že myslím na Camerona. To ona byla můj polštářek, do kterého jsem celé noci plakala. Se vším mi hodně pomohla, nevím, co bych bez ní dělala.

,, Netrap se tím." Řekla povzbudivě a usmála se. ,, A navíc, tohle je další důvod, proč potřebuješ rozveselit."

,, No tak dobře." Souhlasila jsem. ,, Ale pokud nenajdu šaty, nikam nepůjdu."

Beth se zasmála. ,, V tom případě se postarám, abys nějaké našla."

___To Be Continued___