Do you still love me?

• 10 •

Slyšela jsem zaťukání na skleněné dveře. Pomalu jsem je otevřela a stál tam Cameron. Měl na sobě šedou mikinu a černé tepláky.

Otočila jsem se, abych se ujistila, že na nás nikdo nekouká a přijala jsem Cameronovu ruku. I v té zimě hřála.

Vedl mě mimo areál. Tázavě jsem se na něj podívala, ale on mi pohled neopětoval.

Šli jsme lesem, až jsme došli na malou mýtinu. Neviděla jsem na konec.

Cameron mě vedl ke kraji mýtiny. Ukázalo se, že se tam nachází obrovský lom. Na jeho hladině se zrcadlil měsíc a vlny se odráželi od krajů.

To už mě Cameron vedl k nejbližšímu břehu. Pištěla jsem jako smyslů zbavená. Cameron mě vzal do náručí a shodil mi boty. Sám si je pak sundal a pelášil se mnou do vody.

,, Ne! Cameroneeee!" Ječela jsem.

Cameron mě hodil do vody a utíkal ke břehu. Rychle jsem za ním běžela a drkotala jsem zuby.

,, Jestli kvůli tobě nastydnu, tak si mě nepřej, Dallasi!" Křičela jsem na něj, když jsem ho dohnala a shodila ho na písčitou zem.

Cameron mě chytil za kotník a strhl mě dolů. Hbitě vylezl na nohy a zápěstí mi připevnil nad hlavou. Klekl si nade mnou, až se naše nosy skoro dotýkali. Prudce jsem dýchala. Přivřela jsem oči a čekala na polibek.

Jeho měkké rty se dotkly těch mých. Na chvilku. Ale stačilo to, abych se cítila šťastně. Nevím, co se mnou Cameron dělá, ale začíná se mi to líbit.

Trpělivě jsem čekala na pokračování, ale to nepřišlo. Cítila jsem, jak se ode mě odtáhl a zvedl mě ze země. Dělala jsem, jako že se nic nestalo a snažila jsem si vyklepat z hlavy písek.

Tady u vody už byla celkem zima, zvlášť s mokrým oblečením a vlasy.

,, Je ti zima?" Zeptal se mě Cameron.

,, Ne" zalhala jsem.

Přesto mi podal mikinu a já jí s potěšením přijala.

Znovu jsme si lehli do písku a koukali na šerou oblohu, která se postupně změnila na tmavou oblohu s hvězdami.

,, Proč jsi takový?" Zeptala jsem se potichu.

,, Jaký?" Nechápal Cameron.

,, Takový... náladový."

Cameron si povzdechl. ,,Začalo to matkou. Znásilnila mého otce, když už byli oba dospělí. A narodil jsem se já. Matka se radši zavraždila, než aby se o mě musela starat. Otec byl alkoholik. Sedl do auta pod vlivem a naboural. Ujal se mě Harry, matky bratr. Byl jsem malý, nechápal jsem, proč jsem k němu musel. Říkal mi, že se rodiče milovali tak moc, že mě opustili. Tenkrát se mi to zdálo celkem přesvědčivý. Až po sedmi letech mi řekl pravdu. Byl jsem otřesený."

,, To je mi líto." Zašeptala jsem a styděla se za to, že jsem ho přinutila k tomu, aby mi to řekl.

,, Nemusí, co se stalo stalo se. Otec byl přece alkoholik. Patří mu to."

,, Každý si ale zaslouží žít!" Namítla jsem.

,, On ne. Dobrou noc." Řekl a políbil mě na čelo.

,, My budeme spát tady?!"

,, Jo." Řekl jeho chraplavým sexy hlasem.

Netrvalo dlouho a usnula jsem na jeho rameni.

___To Be Continued___