That boy

14. Co to do tebe vjelo?

„co se tady k čertu děje?" Zeptala se rozčíleně a zmateně máma.

Bylo tady osm lidí. A to jsem se asi před třemi týdny bavila jen s Emou. Jo, muselo jí to trošku zaskočit.

„ahoj, mami" řekla jsem s nervózním úsměvem a došla k ní.

„Rose, řekni mi, co tady všichni dělají" řekla máma a dívala se na všechny v obýváku.
Všichni se na nás dívali nechápavým výrazem.

„pojď do kuchyně, vysvětlím ti to tam" řekla jsem a trochu mámu popostrkovala.

„tak vysvětluj" řekla máma a odložila si tašku na linku.

„no oni sem nějak všichni přišli. Jsou to mý kamarádi, nemohla jsem jim říct, že sem nemůžou, přece" vysvětlovala jsem, ale mámu to neuklidnilo.

„jsem unavená. Těším se, až přijdu z práce a odpočinu si a místo toho tady mám dalších osm lidí. Rose, chci si odpočinout, moc jsem toho večer nenaspala, tak jim řekni, ať odejdou" řekla máma, vzala si tašku a odešla do svého pokoje. Jenom jsem jí na to přikývla.

Máma není zlá, jen je fakt unavená a chtěla si odpočinout. Já jí chápu, měla jsem jí to aspoň říct.

Šla jsem s nervózním úsměvem za nima. Nevěděla jsem, jak jim to mám říct.

„Emo? Můžeš prosím na chvilku?" Rozhodla jsem se to nechat na Emě.
Vstala a šla za mnou do kuchyně.

„musíme jim nějak říct, ať už jdou. Máma si chce odpočinout, je unavená" řekla jsem a Ema jen chápavě přikývla.

„nech to na mě" řekla a odešla. Já si oddechla a byla ráda, že to vyřeší.

„tak lidi, přesouváme se na jiný místo. Vstávejte, honem" řekla a tleskla u toho.

Byla jsem opřená o dveře a dívala se na tu celou situaci.
Všichni pomalu a nechápavě vstávali a brali si své věci. Pousmála jsem se nad tím.

„půjdem ke mě, mý rodiče přijdou až zítra" řekl Kai.
„zítra je škola. Stejně tam nemůžeme být dlouho" řekla Ema a Kai, Jason a Caleb se na ní znuděně podívali.

„nekaž zábavu, jo? Prostě se jdeme bavit ke Kaiovi." Řekl Caleb a skoro všichni přikývli.

„fajn, tak jdem" řekla poraženě Ema a všichni se začali oblékat.

„Rose, ty nejdeš?" Zeptala se Sarah a všichni se otočili na mě.

„jasně, že jde" řekl Jason za mě, ale já jen nesouhlasně zakroutila hlavou.
„dneska ne, lidi. Užijte si to" řekla jsem s úsměvem.

„to teda ne. Jdem všichni, dělej oblékni se" řekla Ema, jako kdyby byla má máma. Fakt se tak někdy chovala.

Povzdechla jsem si a podívala se na ní. Potom jsem svůj pohled přesměrovala na Jacka, který se na mě díval jako ostatní, ale jenom z jeho pohledu jsem byla v rozpacích.

„já taky nejdu, půjdu domů" řekl Jack a všichni se teď podívali na něj.

„ne, nejdeš, pak bych musela i já a já rozhodně domů nejdu" řekla Sarah a dívala se na Jacka.

„mě to nezajímá, já jdu domů" řekl Jack a vypadal, že ho to opravdu nezajímá.

„asopoň nebude kazit zábavu" řekl Caleb s úsměvem a Jack se na něj podíval.

„ty už drž hubu. Děláš, jakoby se tě někdo bál. Vždyť s tebou ani žádná zábava není, neumíš nic jinýho, než říkat trapný vtipy a střídat jednu holku za druhou" řekl Jack a vypadal naštvaně.
Zatínal pěsti a žíly na rukou mu vystoupily ještě víc, než když je má normálně.
Nevypadalo to dobře. Caleb začínal být taky naštvaný.