31. Tak za pět

6.6K 172 4
                                    

Do školy jsem šla, ale nevnímala jsem nikoho, ani nic okolo sebe. Myšlenkama jsem byla u Jacka a zpátky u toho polibku. Nemohla jsem na to přestat myslet. Nešlo to.

Do třídy jsem došla jako první, a tak jsem si dala sluchátka do uší, poslouchala písničky a čekala, až přijdou ostatní.

Najednou do třídy vešel Jack.

Neříkal, že do školy nejde?

Dívala jsem se na něj, ale on se na mě ani jednou nepodíval. Prošel kolem mě a já cítila jeho vůni. Ohlédla jsem se za ním, ale to už seděl s hlavou sklopenou k mobilu.

Konečně do třídy přišla Ema. Zrovna zvonilo na hodinu a to mi k ní nesedělo.

„co tak pozdě?" Zeptala jsem se jí s úsměvem.

„zaspala jsem" řekla provinile. Ema totiž nikdy do školy nepřišla pozdě. Je to nejvíc dochvilný člověk, kterého znám.

„ty a zaspat? Tomu nevěřím" řekla jsem se smíchem.

„každýmu se to může stát" zamračila se a to mě ještě víc rozesmálo, ale pak už jsme byly obě zticha, protože do třídy vešel učitel matiky.

„půjde nám to spočítat.. třeba.. pan Green" řekl najednou učitel a já ztuhla, ani nevím proč.

Jack vstal a došel k tabuli.

„neumim to" řekl jednoduše a křídu mu dal zpátky na stůl.

„jak neumíte?" Zeptal se učitel zamračeně.

„prostě neumim"

„tak za pět" řekl učitel a Jack se jen otočil a šel zpátky do lavice.

„jo a abych nezapomněl. Slečna Dawsonová vás bude doučovat matiku, když to neumíte. Však víte, aby jste mi ten příklad příště vypočítal" řekl učitel a já na něj vykulila oči s otevřenou pusou.

„c-co?" Zeptala jsem se nechápavě.

„něco vám není jasné?"

„ne, není. Proč bych ho měla doučovat já?" Nechápavě jsem se na něj podívala.

„protože jsem to řekl a dál o tom s vámi diskutovat nebudu. Když ho to nenaučíte, budete mít za pět i vy" řekl a to mě ještě víc dorazilo.

„já nechci, aby mě doučovala ona" ozval se ze zadní lavice Jack.

„pane Greene. Vy nejste v pozici, aby jste rozhodoval, kdo vás bude doučovat. Prostě jsem řekl a tak to taky bude" řekl už s trochu rozčíleným hlasem.

To snad nemyslí vážně, že ne? Tohle není dobrý nápad. Nemůžu ho doučovat po tom, co jsem ho políbila. To nejde. Ale musím ho to naučit, jinak dostanu špatnou známku i já a to si nemůžu dovolit. Sakra.

Podívala jsem se na Emu, která se na mě lítostivě, a zároveň posměšně, podívala.

Po vyučování jsem chtěla jít za Jackem, abychom se domluvili, kdy ho tedy budu doučovat.

„hele, taky tě nechci doučovat, ale naučit tě to musím, takže kdy?" Zeptala jsem se ho, když jsme stáli na chodbě.

„nechci, abys mě něco učila" řekl chladně.

„ale budu muset. Nechci dostat kvůli tobě špatnou známku" překřížila jsem si ruce na prsou.

„to je tvůj problém. Ty mě nic doučovat nebudeš" otočil se a odcházel pryč.

„tak ve čtyři u vás" křikla jsem na něj, a potom taky odešla.
Musela jsem ho na to upozornit, aby se připravil, protože já tam ve čtyři opravdu přijdu.

That boyWo Geschichten leben. Entdecke jetzt