81. Nechoďte tam

3.8K 142 23
                                    

Vrátila jsem se k ostatním a samozřejmě tam už seděla Nikol a byl tady i Cam, se kterým jsem se pozdravila a poté si sedla zpátky k Jackovi.

„nechceš jít tancovat?" Zeptal se trošku přiopilý Caleb Nikol. Ta samozřejmě s úsměvem souhlasila, a tak šli spolu tancovat.

„Nikol s Camem před chvílí přišli" řekl mi Jack. Nejspíš si myslel, že to nevím.

„já vím.. potkala jsem Nikol na záchodech" řekla jsem zase já s úsměvem a podívala jsem se na Jacka.

„to muselo být bezva" řekl ironicky a zasmál se.

„bylo to strašně super" řekla jsem ironicky zase já a taky se zasmála.

--------------------------

Právě sedíme u stolu jen já, Jack, Mell, Jason a Ema. Ostatní se někam vypařili.
Najednou jsme slyšeli ránu. Jakoby někdo někoho uhodil, ale to se stává v klubech docela často, tak jsme to moc neřešili.

„přestaň na ni sahat!" Zakřičel naštvaně nějaký chlap a my viděli, jak všichni zpozorněli.

„nevěděl jsem, že ji vlastníš" řekl ironicky ten druhý a ironicky se zasmál. Měla jsem už nějaký alkohol v sobě, tak jsem moc nevnímala. Jack se ale zamračil a šel směrem, odkud se ozývali ti kluci.
Já vstala a šla za ním. Až teď jsem viděla, kdo se to hádal. Byl to nějaký chlap a Caleb. Překvapeně jsem se na něj dívala.
Najednou se ten chlap naštval a udeřil Caleba do obličeje. Ten se nenechal a vrátil mu to. Jason odtáhl pryč Caleba od toho chlapa a Jack dal pěstí tomu chlapovi. Já nevěděla, co dělat. To asi nikdo tady.

„tady ne. Vyřešte si to venku" řekl barman docela naštvaně a ten chlap si jen setřel krev, která mu stékala po rtu.

„tak jdeme ven, ne? Vy tři proti nám" řekl ten chlap a poté k němu přistoupili další dva jeho kamarádi nejspíš.
Jack, Caleb a Jason se na sebe podívali a kývli jim na to.

„nechoďte tam" řekla jsem, když jsem přišla za Jackem a dívala se mu do očí. Měla jsem o něj strach. I o Caleba a Jasona.
Jack mi dal jen jemný polibek na čelo a šel za ostatníma ven. Všichni se tam samozřejmě rozeběhli a já nebyla výjimkou.
Okolo nich se udělalo kolečko lidí a pořád na ně křičeli. Já nevěděla, co mám dělat. Vůbec jsem nevěděla, kde jsou ostatní.
Ten chlap to všechno začal. Dal první ránu Calebovi, a pak to začalo. Všech šest se tam začalo prát a já mohla křičet, jak jsem chtěla, ale stejně mě nikdo neposlouchal.

„Jacku! Nechte toho! Calebe!" Křičela jsem z plných plic, protože nejspíš všem tekla krev. Pořád nepřestávali. Rvali se ještě chvíli, a když byli všichni na zemi, tak přestali. Rychle jsem přiběhla k Jackovi a viděla, jak je zničený. Nebylo to sice moc hrozný, ale taky to nebylo málo. Tekla mu krev z nosu a ret měl natržený. Viděla jsem, jak Ema taky přiběhla k Jasonovi a Mell ke Calebovi.

„to je dobrý" řekl Jack a chtěl vstát, tak jsem mu pomohla. Ti tři chlapi na tom byli nějak podobně.

„to bylo dobrý" řekl Caleb se zasmáním a plácl si s Jackem, který se taky usmíval. Nechápavě jsem se na ně dívala.
Jak můžou mít ještě úsměvy na tváři? A co na tom bylo vůbec dobrýho?

„pojď.. půjdem domů.. aspoň ti to trošku ošetřím" řekla jsem a prohrábla mu vlasy. Jack jen s úsměvem přikývl, a tak jsme se vydali k Jackovi do bytu.

----------------------------

„proč se musíš pořád rvát?" Zeptala jsem se Jacka, který seděl na okraji vany a já mu zrovna ošetřovala natrhlý ret.

„neměl si začínat" řekl jednoduše a ledabyle mykl rameny. Já jen nevěřícně zakroutila hlavou a dál mu to ošetřovala.
Dotkla jsem se rány, kterou měl na tváři a Jack hned sykl bolestí.

„promiň" špitla jsem a radši se věnovala něčemu jinému. Jack si po chvíli položil své ruce na mé boky a já se nad tím jemně usmála.
Přitiskl si mě víc k sobě a já se trošku zasmála, ale dál pokračovala ve své práci. Jack si prohlížel každý kousek mého obličeje a já se z toho začala červenat. Nevěděla jsem proč se na mě tak dívá.

„tak hotovo" řekla jsem, kapesník vyhodila do koše a chtěla od Jacka odstoupit, ale zabránil mi v tom, když si kolem mě obmotal své ruce. Já s úsměvem položila ruce na jeho ramena. Rukama si mě vysadil na sebe tak, že jsem na něm seděla obkročmo. Přiblížila jsem se k němu a jemně ho políbila. Na to hned zareagoval a polibek mi vrátil. Po chvíli se i se mnou zvedl a šel se mnou do pokoje, kde mě položil na postel, ale nepřestával líbat.

---------------------------

Právě sedíme s Emou v kavárně a povídáme si. Jsou teprve asi tři hodiny odpoledne.

„musím ti něco říct" řekla natěšeně a nervózně zároveň. To ve mně vyvolalo zvědavost.

„no, tak povídej" pobídla jsem ji, aby pokračovala.

„no.. víš.. my s Jasonem jsme už spolu docela dlouho.." začala a já nechápala, co mi tím chce říct
Je to pravda.. jsou spolu už docela dlouhou dobu.

„no.. a Jason mě požádal o ruku" řekla a na to mi ukázala svou ruku s nádherným prstenem.
Jason ji požádal o ruku? Wow.. oni se budou brát. Moje nejlepší kamarádka se bude vdávat.
Byla jsem strašně ráda.. za ně oba. Jsou spolu šťastní.

„wow, Emo.. to je úžasný.. strašně vám to přeju. Gratuluju" řekla jsem a objala ji.

„jsem strašně ráda. Miluju ho" řekla šťastně a podívala se na ten prsten.

„já vím, že jo" řekla jsem s úsměvem.

--------------------

Je zvláštní, jak moc nás může láska oslepit. Změnit nás úplně od základů a už je na tom člověku, jestli k dobrému nebo k zlému. Vím, že jsem Jacka změnila, ale to on mě taky.. možná mě změnil víc, než jsem si do teď myslela.
Jeden člověk nás může změnit až tak, jak bychom nechtěli a ani si to neuvědomíme, protože jsme zaslepení ním. Jsme zaslepení láskou k němu a to nám nedovolí vidět to, co s námi dělá.

Láska je něco, s čím se musí zacházet opatrně. Stačí sekunda, aby se všechno zkazilo. Stačí jen jedno blbé rozhodnutí a všechno, co jste do teď budovali, se může změnit v pouhou vzpomínku.

___________________

x moon x

That boyWhere stories live. Discover now