43. Kapitola

470 43 4
                                    


Harry:
,,Takže říkáte že vás tam drželi, protože vás chtěli vyměnit za Louise." zeptal jsem se znovu Louisových rodičů, když už jsme spolu seděli v mé vile na gauči.

,,Ano, bohužel." odpověděla Louisova matka a Louisův otec ji chytl za ruku.

,,Moc tomu nerozumím. Vždyť přece Louise měli taky." odpověděl jsem nechápavě.

,,Víte, je dost možné, že když chytili Louise, tak chtěli volat a obchodovat s vámi šéfe, že vymění Louisovi rodiče za to, že si nechají Louise.. I když, jak nad tím teď tak přemýšlím, opravdu  to moc nedává smysl." vyslovil svoji myšlenku Nick.

,,Ať už je to jak chce, tak vám moc děkujeme za záchranu, pane-" zasekla se Louisova matka.

,,Styles." odpověděl jsem a podal si s ní ruku. 

,,Moc vám děkujeme za záchranu, pane Stylesi. Mohli bychom teď vidět našeho chlapečka?" zeptala se, se slzami v očích.

,,Rád bych vás za ním pustil, ale obávám se, že v téhle situaci to bohužel není možné." odpověděl jsem nervózně.

,,Jakto? Řekněte mi že je Louis v pořádku." spustila se jí jedna slza z oka, kterou ale hned setřela kapesníkem, který držela v ruce.

,,Ano, Ano. Louis v pořádku bude, ale teď s ním něco probírá ošetřující lékař, který má teď Louise na starost. Nemusíte se bát, je to jeden z nejlepších doktorů vůbec. O Louise, se jistě skvěle postará." proboha, tohle "spisovné" mluvení, mi už celkem leze krkem, ale chci zkusit udělat alespoň dobrý dojem a ne k nim mluvit jak hulvát. Proto se snažím vyhýbat i sprostým slovům.

,,Kde vůbec je?" zeptal se pro změnu Louisův otec.

,,Víte co? Pojďte, zavezu vás za ním." zvedl jsem se a namířil si to zpátky do garáže pod mojí vilou.

***

,,Děkujeme vám, že se o Louise staráte. Kde jste ho vůbec našel? Hledali jsme ho, jakmile se k nám přiřítil Niall, že ho někdo unesl, ale pak k večeru jak jsme se vrátili domů, někdo unesl nás. Byli to ti stejní lidé jako unesli Louise? Ti kteří ho tam drželi?" zeptala se mě jeho matka, jakmile jsme seděli v autě a jeli jsme do klubu. Seděli na zadním sedadle a Nick semnou vepředu. 

,,Myslím si, že bude lepší vám to vysvětlit až budeme u Louise." odpověděl jsem a falešně se na ně usmál do zpětného zrcátka. Dobře, teď mě mají možná rádi za to, že jsem jim zachránil život. I když jsem to nebyl úplně já, ale Nick pořád spadá do mého gangu, takže chápeme se. Vůbec nemám nejmenší tušení jak jím vysvětlím, že jsem to byl já, kdo Louise unesl, a že jsem to já, kdo se do jejich syna zamiloval.

Když tak nad tím přemýšlím... Jak to s Louisem spolu vlastně máme? Budu se ho potom muset zeptat. Už mi chybí, a to jsem se s ním neviděl asi 20 minut.

***

,,Jsme tu." řekl jsem a vystoupil z auta.

,,Co je tohle za místo?" zeptal se Louisův otec.

,,Právě se díváte na můj... na takové moje doupě. Jsme tu s klukama skoro pořád a je nás tu hodně, takže se prosím nevyděste až tam vstoupíme a uvidíte tam několik lidí." nervózně jsem se usmál. Nechtěl jsem vyslovovat to slovo ,,Klub" proto jsem použil výraz ,,Doupě". Já vím, zní to směšně, ale nevím jak by si to vyložili, kdybych řekl že je to klub.

Další divná věc je, že neví že jsem kriminálník. Neříkám nic, je to jedině dobře, i když se to nejspíš budou muset dozvědět, ale pro zatím je lepší, aby to nevěděli.

I don't know  what I want / Criminal, Larry /Kde žijí příběhy. Začni objevovat