7. Kapitola

1.2K 71 9
                                    

Louis:
S Ninim sme si to celé prošly. Smály sme se u toho a blbli a já nemohl být šťastnější. No to vše se změnilo když sme si to mířili od jezera spátky do města. O někdo nám v tom jako vždy zabránil.

,,Louis Tomlinson?" ozvalo se za námi a já až leknutím málem rozmačkal Niniho ruku.

,,A-Ano to jsem já." řekl jsem a my sme na něj hodili tázavé a dohromady vystrašené pohledy. Ten se k nám jen začal rychle přibližovat s divným úšklebkem a já si okamžitě vzpoměl na Stylese a okamžitě sem začal tahat Nialla pryč. Dobře, neříkám že to je někdo od něj, ale vzhledem k tomu že se o mě nezajímá nikdo jiný kromě mojich rodičů a Nialla tak je to divný. Rozběhl jsem se sním k nám domů a tam ihned jak sme doběhli jsem to zamířil i sním do mojeho pokoje. Rodiče nebyli doma, což teď nevím jestli je výhoda nebo ne. No ihned jak sme doběhli do mojeho pokojíku sem zavřel a zamčel dveře a svezl se po nich zádami. Ihned ke mě se přiřítil Niall kterej mě doteď zaraženě pozoroval.

,,Louisi co se to právě stalo? proč si začal utíkat? Co to bylo za muže?" zašeptal jakoby nechtěl aby nás někdo slyšel.

,,J- já nevím Nialle, bojím se." zašeptal jsem nazpátek.

,,Neboj Lou je to dobrý. Vždyť se nic nestalo." přitáhl si mě tentokrát do objetí on a lehli sme si spolu do postele. Po chvíli ležení v objetí sem si řekl že by bylo dobrý říct Niallovi o Harrym. I když sem nechtěl, musel to vědět.

,,Ni asi by sem ti něco měl říct." pronesl jsem a čekal až přikývne. Vlastně Niall nemohl vědět co se mi přihodilo s Harrym a já se mu to proto chystal říct. Hned poté co přikývl, jsem spustil. ,,N- no víš, j- já." nemohl jsem ze sebe nic dostat ať sem chtěl jak sem chtěl prostě to nešlo.

,,Louisi klid, uklidni se nic se neděje, hezky to řekni." uklidňoval mě Niall. ,,Dobře hlavně klid Louisi." řekl sem si v hlavě a pustil se do povídání.

,,Víš jednoho dne když sem šel z fotbalu, sem do někoho narazil...." začal sem mu vykládat celý příběh o tom jak sem se poprvé viděl ze Stylesem a pak taky ta věc ve Starbucksu a pak taky ta věc v parku. Až sem mu to celý dovyprávěl už sem se neudržel a spustily se mi slzy. Né snad proto že jsem se bál Niallovi reakce kterej na mě čučel s otevřenou pusou.

,,Víš já jen se strašně bojím jak to všechno dopadne, kdyby jsme dneska neutekli od toho jezera co by se stalo, nebojím se o sebe ale nejspíš do toho zapletli i tebe, a j- já prostě- prostě ne-nechci o tebe přijít." vydechl jsem společně se vzlyky. Teď už jsem jen čekal až se Niall zvedne a odejde pryč. Ale to on neudělal. Udělal přesně pravý opak. Vzal si mě do náruče, a houpal se mnou a šeptal mi uklidňující věci až dokud sem mu neusnul v náruči.

Niall:
Bylo mi Louise líto, nechtěl jsem aby se trápil. Má svých problému až až a teď do toho ještě nějakej Styles. Každopádně až se Louis zbudí musím mu říct že ho v tom nenechám a ochráním ho. Jinak když už je řeč o Louisovi, toho sem právě položil na jeho postel aby mi nemusel spát v náruči. Né že by mi to vadilo, právě naopak, ale nevím jestli by pak až se vzbudil neměl rozlámaný celý tělo.

,,Aww." uniklo mi z úst když sem se podíval na to spící klubíčko. Byl tak roztomilí. Doufal sem že sem ho neprobudil, ale jak se ukázalo tak ne. Po chvíli přemýšlení sem si lehl vedle Louiho a usnul.

Louis:
Zbudil jsem se a bylo něco kolem tří hodin odpoledne. Hned co jsem se trochu rozkoukal, můj pohled zamířil k Ninimu. Spal a byl u toho roztomilí. Měl jsem chuť mu rozcuchat vlasy, ale když sem si to promyslel ještě jednou, uvědomil jsem si že bych ho tím zbudil a to rozhodně nechci. Potichu jsem vstal a šel se podívat dolů jestli jsou rodiče už doma. A jak se ukázalo se rodiče byli doma. Ihned jak mě uviděli mě pozdravily.

,,Oh ahoj hochu kde jste byli?" zeptal se mě otec.

,,Nooo my..." co sem mu vlastně chtěl říct? No víš byli sme se projít k jezeru kde nás naháněl nějakej chlap, kterej je nejspíš od Stylese. Ne díky nemám zájem. ,,Byli jsme se projít k jezeru,bylo to super je tam hezky, za chvíli nejspíš půjdeme ještě ven." řekl jsem a popravdě ven se mi vůbec nechtělo. Nejradši bych zůstal doma a už nikdy nevylezl. Nechtěl sem riskovat že se nám něco stane. Popravdě tady nešlo ani tak o mě jako o Nialla.

,,To je dobře chlapče že jste si to užili." odpověděl a já jen přikývl a zamířil sem si to nahoru za Niallem.

Já vím trochu slabší díl...
Další už bude lepší!
Ps: omlouvám se za chyby

I don't know  what I want / Criminal, Larry /Kde žijí příběhy. Začni objevovat