OSTNY MODRÉ RŮŽE

Prolog

Sny jsou královskou cestou do nevědomí, to jest výrok jednoho z nejznámějších psychoanalytiků – Sigmunda Freuda.
Podle něj vědomí představuje to, co si v bdělém stavu sami uvědomujeme, tedy přehledný a logicky uspořádaný svět našich přání.
Naproti tomu nevědomí je tou temnou stránkou naší osobnosti, která nás nerozlučně provází životem a kterou si neradi připouštíme. Málokdo se veřejně chvástá problémy, jež způsobil a pokud tak přece jenom někdo činí, máme jej za blázna.
Jak se mohla zachovat tak nerozvážně?
Proč něco takového udělal?
Má vůbec svědomí?
Kde v sobě vzali takovou krutost?
Takové otázky si pokládáme, když se dozvíme o špatnostech, které se někteří lidé rozhodli spáchat.
Sedíme na svém gauči, ležíme ve své posteli nebo zrovna jedeme domů z práce, školy či schůzky, myslíce si, že jsme normální, že my bychom takových nemravností a zločinů nikdy schopní nebyli.
Ale jak bychom si tím mohli být jistí, když nevíme, co všechno se v našem nevědomí, jehož hlasu obvykle nasloucháme v domněnce, že jednáme uvědoměle, nachází?
Obecně: nevědomí zahrnuje naše sexuální touhy, pudová nutkání, sobecké potřeby, vášnivá přání, silně potlačené emoce, strachy i násilnické motivy. Nevědomí je temným světem vášní všeho druhu, vášní tak temných, že si ani my sami si tyto touhy nechceme za žádnou cenu připustit.
Bojíme se, že budeme souzeni.
Bojíme se, že budeme odsouzeni.
Proto obsah svého nevědomí, známého také pod termínem podvědomí, potlačujeme. Nemůžeme jej však odstranit, rozhodně ne snadno. Naše temné nápady zůstanou zavrtané v naší duši, v naší mysli, snažíce se dostat na povrch do našeho vědomí, aby byly vykonány.
Spousta lidí tomuto nutkání, tomuto hlasu, jenž dokáže nabrat velmi vysoké intenzity až se ve své podstatě stane neodbytným, podlehne.
Důkazem toho jsou například masoví a sérioví vrazi, tyrani, kteří si trápení druhých užívají.
Myslí si, že oni mají moc, a přitom je to ve skutečnosti naopak. Tito lidé jsou pouze oběti svých vlastních zvrácených choutek, jimž nebyli schopni vzdorovat, bojovat s nimi a pracovat na nich.
Jsou to slaboši žijící ve falešném přesvědčení, že jsou silní.
Ale silný je právě ten, který těmto podlým nutkáním odolává nebo se je alespoň snaží krotit.

A to je jednou z příčin toho, co se nám zobrazuje ve snech. Tomu, čemu vzdorujeme ve dne, nás dostihne v noci, kdy během spánku nedokážeme plně ovládat své myšlenky.
Naše duše a mysl nám prezentují myšlenky zakořeněné v našem podvědomí tak hluboko, že o nich během bdělého stavu nemáme nejmenší tušení.
Je to dostatečný důvod proč bychom váhu našich snů neměli snižovat?
Co když je ale mysl některých z nás šílenější, než stanovují lékařské normy?
Co když v našem nejbližším okolí žijí lidé, jež považujeme za odraz svatosti a pravda je diametrálně odlišná?

Co když i v ní se tolik lidí mýlí?
Možná není ta, za kterou ji lidé mají.
Možná, že své vědomí má pod kontrolou, ale temnoty jejího nevědomí neznají hranic.

„Už nikdy se to nesmí opakovat." zašeptala, načež se rozběhla pryč, až se ztratila v temnotě noci.

🌠🌠🌠🌠
Nenechte se odradit až příliš psychologicko-filozofickým Prologem, brzy se přižene bouře, která dá příběhu tu správnou jiskru⚡a nudit se při čtení rozhodně nebudete.

Ještě jsem si ničeho s podobným námětem na Wattpadu nevšimla :D, rozhodně ne na cz/sk scéně.

Nalaďte se na vlnu zvrácenosti!🌊💰