Alfa, Beta, Omega

×21×

Bun:

Zrovna jsem se vracela z hlídky s Opperem. Hodně jsme se nasmáli. Vyprávěl mi nějaké historky o jeho a Drillově mládí.

,,Když jsme byli vlčata, uprchli jsme chůvě, dostali se mimo svou komoru a pustili jednoho vězně. Jelikož jsme byli vlčata, nikdo nám nedal trest v podobě smrti, ale dostávali jsme menší příděly jídla. Nikdy jsme však nelitovali. Pustili jsme starého vlka jménem Wilder. Většinu času, kdy nás nikdo nehlídal jsme chodívali k němu. Vyprávěl nám prastaré legendy o zemi, kde žijeme a také nás učil. Vždy musíme být spolu. Jeden měl být ten silný, který ochrání svého bratra před vetřelci a všemožnými nástrahami. Měl by udělat vše pro to, aby přežil. To je Drill. Druhý měl ochraňovat prvního bratra. Ne silově, ale léčitelsky. V tom konečném stádiu, kdy to s prvním bratrem vypadá zle, má nějaké zranění nebo nemoc, ho má ochránit a udělat vše proto, aby přežil. Tak se i stalo. Drill se stal vojákem a strážcem, já jsem se stal léčitelem a doktorem. Teda, ta hlídka uběhla opravdu rychle." Podívala jsem se před nás a opravdu, byli jsme u tábora.

,,Kde jste tak dlouho? Už jste tu dávno měli být." Zavrčela naším směrem Runa a ne tak úplně lehce do mě strčila. Stratila jsem rovnováhu a padala jsem na stranu. Bohužel jsme byli s Opperem blízko sebe, takže jsem spadla na něj a tím on spadl taky. Opper temně zavrčel.

,,Omlouvám se, to byla moje chyba." Říkala jsem mezitím co jsem se zvedala.

,,Ty za to nemůžeš." Řekl milým hlasem a usmál se na mě. Zvedl se ze země a přímo vraždil pohledem Runu.

Najednou se z dálky ozval skřek podobný vrčení a vytí. Opper ani Eb nejspíše nepoznali komu ten skřek patřil, ale já a Runa jsme si byly jisté. Runa už už chtěla vyběhnout za Dumem, ale Eb jí chytl za zátylek a stáhl jí zpět.

,,Ale kampak, máme přece hlídku." Zasmál se Eb.

,,Tak ať s tebou jde Opper." Zavrčela na Eba.

,,Takhle to nefunguje. Chceš riskovat své místo ve smečce?" Runa rezignovaně zavrčela a šla směrem na hlídkový okruh. ,,Na co čekáš, běž." Nestihl Eb ani doříct a já už jsem běžela vstříc svému druhovi.

~

Ležela jsem vedle svého druha v noře Bety. Docházelo mi, že až to, že jsme druhové, bude oficiální, nastoupí Dum na pozici Bety a já, jako jeho družka, s ním. Ale nevadilo mi to. V tuhle chvíli mě jen tížilo, jestli bude Dum v pořádku. Nejhorší na tom je, že on ani neví, že jsem přijmula být jeho družkou. Když jsem k němu totiž přiběhla, upadl kvůli krvácející ráně do bezvědomí.

Flira už zastavila Dumovo krvácení, ale ještě mu neošetřila ostatní zranění. Vysvětlila mi, že Atela je na tom hůř, než předtím. Právě proto nebyla zařazena do hierarchie. Zartaa mi o nějakém Atelinině zranění říkala, ale co přesně se jí stalo nevím. Navrhla jsem jí, ať zajde za Opperem. Přeci jen, byl léčitel. Poté zmizela.

Sluneční Vlk už se schyloval ke spánku. Jeho oranžové světlo ozařovalo část naší nory. Právě díky tomuto světlu jsem zpozorovala siluletu vlka, mířícího k naší noře.

,,Ahoj." Pozdravil mě Opper a obdaroval mě krásným úsměvem.

,,Ahoj." Usmála jsem se zpátky.

,,Přišel jsem vyšetřit Duma." Kývl směrem k ležícímu vlkovi vedle mě. Neochotně jsem se zvedla a poodešla na kraj nory. Sice jsem to nechápala, ale po chvíli znovu obrátil pozornost na mě. ,,Má otlačená žebra, naštíplou kost v pravé přední tlapce a bodnou ránu na pravém boku. Ještě přinesu nějaké léčivé byliny a až se probudí, tak mu řekni, ať odlechčuje tu tlapku, jestli i tak bude bolet, tak ať na ní ani nešlape. Žebra budou taky chvíli bolet, ale je to jen dočasné a bodná rána by ho už ani bolet neměla. Tak já jdu, za chvíli se vrátím." Usmál se a vyběhl z nory.

Já jsem se zase vrátila k Dumovi. Podle toho, co Opper říkal, tak Dum bude v pořádku. Takže teď je čas na obavy ohledně pozice Betapáru. Zajímalo by mě jak to teď bude. Opravdu se z nás stane Betapár a já budu čtvrtý nejvýše postavený člen smečky?

,,Nad čím přemýšlíš?" Vyhrkl mě z myšlenek Opper. Stál v mojí a Dumově noře a u jeho tlapek bylo hned několik bylin.

,,O pozici Bety. Respektive Betapáru." Řekla jsem popravdě a zase udělala místo Opperovi.

,,Uvažuješ nad tím?"

,,Ne, právě jsem se rozhodla. Jestli to bude nutné nebo to bude chtít Dum, jdu do toho bez řečí a přemlouvání. Vlastně ani nevím proč mi to předtím tak vadilo." Mezitím, co jsem mluvila, Opper vzal nějaký velký list a zavázal do něj Dumovu pravou přední tlapku. Následně vzal jiné bylinky, spíše to vypadalo jak nějaká kaše, a potřel tím Dumův bok v oblasti žeber.

,,To je všechno. Alespoň trochu zpevněná tlapka a chladivá mast na bolavá žebra. Nic víc, nic míň. Teď už opravdu půjdu a hlavně běž spát." Řekl jen a šel pryč. Ulehla jsem vedle svého druha a položila jsem si hlavu vedle té jeho. Jeho pach se rozléhal po celé noře, takže jsem ho cítila při každém nádechu. S pocitem, že je můj druh se mnou jsem zavřela oči a propadla jsem se do říše snů.

Ahoooooj, už je to se mnou lepší, nemyslíte? A pro někoho, jako je Clairemona tak jooooo ship DUN už sdílí i celá smečka. Až na Runu samozřejmě. Doufám, že se kapitolka líbila🤍

Korynek_