Skleněný král

4. Tady šéfuju já

Marie Roklová byla z nové posily do pavilonů plazů nadšená. Sid teď seděla u ní v kanceláři a byl tu s nimi i jejich PR manažer Láďa. "Slečno Novotná, Láďa vás doprovodí do pavilonu a všechno vám ukáže. Já se moc omlouvám, ale mám jednání na radnici a nemohu ho zrušit." "Nedělejte si starosti to naprosto chápu." Sid nakonec v doprovodu svého průvodce vyrazila na svoje nové pracoviště. V infocentru bylo docela dost lidí a ona si začala připadat jako ta pověstná opice v zoo. Venku před budovou ji bylo poněkud lépe. "Nic si z toho nedělejte, budete drb pár dní a pak si najdou novou oběť." "Díky za varování a vím, že si tu tyká a problém s tím nemám." "Tak super, to jsem rád a měla by jsi vědět, že krom Marie, mě a naší veterinářky Anežky nikdo neví, že se Josefem znáš nějak víc." Sid se na něj zmateně podívala, myslela si, že se to tady rozneslo. "Josef tě znal pracovně a to je všechno co ostatní vědí. Vlastně ani nám neřekl jak dlouho se znáte." "Byl jedním z přednášejících na mojí škole, tehdy jsme se seznámili a pak se mockrát viděli v pražské zoo kde jsem pracovala před Londýnem." "Tak super, podívej on tě určitě varoval, ale Bob bude mít kecy, protože on i od Josefa nerad přijímal rozkazy." "Tak to má smůlu a brzo to zjistí. "

Sid si později odpoledne sedla k chovatelským deníků a měla co dělat, aby rovnou Bobovi nezakroutila krkem. Ten chlap byl neuvěřitelný lempl a to jí teda sakra vytáčelo. Taky tu byl před chvilkou Tauchen a ten se jí zamlouval, byl to fajn chlap se skvělým smyslem pro humor. Před dvěma dny se tu kompletně vymalovalo a nový nábytek co sem měl přijít, už taky konečně dorazil, s tříměsíčním zpožděním proti původnímu plánu. Už měli schválené i nové osvětlení, místo těch starých zářivek a večer po zavření zoo je nainstalují do připravených lišt. Zítra se taky vrhne na úklid pod terárii tady v zázemí a kompletní inventuru. Dneska musí dodělat tohle, protože mít v denících skluz tři týdny bylo fakt šílené. Zatím se seznámila s hlavními chovateli, protože Láďa si vzal na starost sem postupně všechny přivést a seznámit je. Od Josefa toho hodně věděla tak si byla jistá, že vycházet bude s Romanem od nosorožců, Eliškou od žiraf, Stáňou od lemurů a s pár dalšími. Kdo jí neseděl byla Sylva od antilop, Helena od šimpanzů a Jarda od hrošíků. Což tak nějak odpovídalo tomu co říkal Josef. Fajn byla Anežka což byla zároveň i máma Elišky, která žila s místním fotografem Robertem. Teď zaslechla jak se Bob vybavuje s Frantou, místním seladonem a průvodcem. Byl slizkej jako had a Anežka ji už před ním stihla varovat. Takže na Boba zavolala, že s ním potřebuje mluvit a Frantu do zázemí nepustila.

Láďa šel zkontrolovat jestli má Sid všechno co potřebuje a taky zároveň mluvil s Alenou. Sloužil s ní v Afghánistánu a jejich společný kamarád byl největší sponzor zoo. Měl Adama rád, ale poslední roky žil jen prací a už si o něj vážně dělali starosti. Teď teda laskavě svolil, že s nimi prý půjde do baru. Tohle se rovnalo pomalu zázraku a on uvažoval co dál, protože za chvíli se upracuje. Teď došel do expozice a prošel k zázemí a byl svědkem toho jak si Sid rozhodně nenechá od Boba nic líbit. "Tohle dělat nebudu, vždycky se to dělalo, jen tak že se had nechal v teráriu a vyčistilo se to s ním." "Tak to teda dělat budeš, tohle je můj pavilon a tady šéfuju já ne ty. Pokud máš s tím problém tak si můžu jít klidně promluvit s ředitelkou." "Jsi úplný magor je to jen zbytečná práce." "Ještě slovo a klidně ti jednu vrazím." Láďa vešel do zázemí a Bob se ho lekl a radši radši okamžitě utekl. "Super, že ho někdo postaví do latě, Josef na to prostě už nestačil a to říkám jako někdo kdo ho má rád a váží si ho." "No já myslím, že on už se v duchu od loňska viděl s vnoučaty a dost věcí nechal prostě jen plynout. Přiznal mi, že asi budu trochu zuřit, takže jsem byla připravená na to jak to tady vypadá." Láďa se usmál a jakmile si ověřil, že všechno ostatní je v pohodě odešel.

Sid nakonec dodělala papírování a dohlédla na výměnu světel a ještě Tauchenovi jednou poděkovala. "Rádo se stalo, hele bylo to připravené, jen Josef už to nedokončil a dohadovat se s Bobem.." "Už jsem měla dneska tu čest s jeho chováním, nechápu, že mu to tady někdo trpí." "Jen ho srovnej a bacha s Frantou rádi drbou." "To už mě varovala Anežka, ale děkuju." Nakonec tu poklidila a při pohledu na hodinky zjistila, že už je po deváté. Vydala se pomalu domů a po cestě si koupila večeři. Zítra bude pokračovat a snad to bude v pohodě. Musela uznat, že práce tady bude výzva. Nastaví si nové postupy a Bob se bude muset podřídit, v tom jí dala ředitelka zcela volnou ruku. Doma si sedla ke kuchyňskému stolu a pustila se do večeře. Taky si vzala plány na budování nové expozice severní Afriky, která se má začít příští týden zařizovat. To ji bude rozhodně bavit a stejně tak se těšila na potápění v nádržích. Ráda s čištěním a kontrolou pomáhala i v Londýně a tady měla akvária přímo pod sebou jako hlavní chovatelka. Taky si všimla, že sladkovodní nádrž není úplně v kondici a zítra si o tom promluví s Anežkou. Nakonec si dala sprchu a zalezla s plány expozice do postele. Nakonec to celé prošla a ještě se domluví na pár změnách, které budou ku prospěchu i pro návštěvníky. No dalšími dny budou asi hektické, ale bude to zábava.