40. Konečně doma

142 8 3
                                    

Raul sledoval Adama jak lehce vynesl do patra Lenčiny kufry a on si s ní zatím sedl na pohovku. Byl tak rád, že je doma. "Hele hlavně ho nech pár dní být, vážně mám strach, že se naštve tak, že už s ním nehneme vůbec." "Neboj strejdo do neděle si dám pohov, ale pak si chci promluvit s Alenou a něco vymyslet. Bože přeci nemůže myslet vážně, že si nechce nikoho hledat, žádnou ženu, žádnou lásku. Tohle je všechno úplně špatně, teď jsem konečně doma a zvládneme to." "Leni broučku já vím, ale čím víc na něj tlačíme tím to je horší. Tak poslední tři týdny se v něm vůbec nevyznám a nevím jak dál." Adam se zastavil na schodech a poslouchal tichý hovor v obýváku, bože vážně ho možná zítra praští oba. Jenže on si to tak dětinsky užíval, to jak se jim přímo pod nosem se Sid sblížili. Pak se zamilovali a od toho dne v zázemí u plazů byli nerozluční. Její láska ho změnila, díky ní znovu začal věřit v pravou lásku. Vešel do obýváku a všiml si jak sebou hlavně strejda trhnul. "Kufry máš u sebe v pokoji, taky tam máš všechno nachystané." "Super a teď mám strašnou chuť na rohlík s něčím, doufám, že nemáš prázdnou ledničku." "Neboj se, máš tam všechno co máš ráda." Adam sledoval jak Lenka plení ledničku a když došla do spíše musel se začít smát.

Raul nějak nechápal co Adamovi teď přišlo směšné. "Prosím tě co tě tak pobavilo." "Je jak kobylka, ale jinak si mě nevšimej." Adam si sedl k Raulovi a byl rád, že jsou zase spolu. Ta myšlenka na den kdy se Sid ve spíži schovávala ho, ale prostě pobavila. Lenka si nakonec vzala jídlo k nim a začala zjišťovat co je v plánu na zítra. "Všechno je zařízené, k večeru přijede firma udělat výzdobu. Kluci z baru dovezou jídlo zítra kolem desáté i s ohřevnými nádobami a já pak jen dojedu vyzvednout dort a sladkosti z cukrárny." "Vždyť to bych mohl vyzvednout já." "Nedělej si starosti slíbil jsem, že to udělám tak to tak necháme." No ani náhodou si nenechá vzít možnost vidět ráno Sid. "Po mě se něco chce?" "Ne, jen tu máš být a zabalit dárky pro Alenu." "Mám je už zabalené z Londýna, koupila jsem jí oblíbený parfém a sadu jejích oblíbených krémů. Domluvila jsem se takvs Jitkou. Strejda jí koupil její oblíbené kávy a čaje a co máš pro ní vlastně ty? " Lenka sledoval jak se Adam usmál a ona začala přemýšlet co vymyslel. "Koupil jsem pro ni a Jitku víkend ve wellnes hotelu, kde se jim líbilo už loni. Jinak mám ještě jeden dárek a na ten si musíš počkat do zítra." "Od kdy jsi tak tajemný? Stejně mi to do večera řekneš, ty přede mnou tajemství neudržíš." "No tak to si dost věříš a víš co, jsi vedle jak ta jedle. Raule dáš si taky kávu?"

Raul přikývl a sledoval jak šel Adam do kuchyně. "Ty víš co jí koupil?" "Absolutně nemám tušení, myslel jsem, že je to ten pobyt. Od Adélky s Láďou dostane poukaz na párovou masáž a od Štefana dostane taky nějaký poukaz, snad na motokáry." "No já to z něj stejně do večera dostanu" Adam pozoroval ty dva a v duchu se smál, protože teorie Lenky jak před ní nic neutají vzala za své už před pár týdny. Nakonec to bylo moc fajn odpoledne a teď sledoval Lenku jak je ve svém živlu. Přijela firma na párty výzdobu a zrovna vše připravovali na zítra, on a Raul byli v kuchyni a jen to sledovali. "Koukám, že jsi to vzal ve velkém. Tolik balónků a dalších věcí." "Tak má přeci kulatiny a pravda je taková, že si chci zítřek fakt užít." Raul se na něj podíval a přemýšlel jak to teď myslel. Adam neměl tyhle oslavy rád ani s přáteli a teď naplánoval velký večírek, prostě to nedávalo smysl. "Jestli nás tím chceš ukolébat, abychom tě nechali být tak u některých vážně neuspěješ." "To si povíme zítra." Adam sledoval jak se Raul zatvářil a musel se fakt držet, aby se nesmál nahlas. Taky odešel na chvilku stranou směrem k terase a poslal Sid pár fotek. Byla tu spousta balónků v modré, petrolejové a stříbrné barvě, všechno to byly oblíbené barvy Aleny.

Lenka pomáhala s posledními věcmi ohledně výzdoby a užívala si to. Balónky s heliem, konfety a nad barovým pultem u kuchyně nápis všechno nejlepší k narozeninám. Velký jídelní stůl už byl rozložený a byl na něm výjimečně i ubrus. Další pak přijde až zítra ráno na pult a tam se pak dají všechny věci. Menší kulatý sůl už byl vedle a něm pak bude dort. Adam si dal vážně záležet a ona přemýšlela proč. Taky teď stál stranou u terasy a s někým si psal. Firma už měla všechno hotové a tak je došla vyprovodit. Pak zůstala stát chvilku u vstupu do obýváku a užívala si ten výhled. "Je to úžasný a doufám, že na tvoje narozeniny to bude stejný." "Méně balónků a může být." Lenka se zarazila a dívala se na bratra, vážně teď souhlasil s oslavou svých narozenin? Podívala se zmateně na Raula, ale ten vypadal stejně šokovaně. Chtěla něco říct, ale Adamovi volal Láďa. "Ahoj, jen se chci zeptat jestli není něco potřeba přivést, nebo s něčím pomoct?" "Všechno je hotové a jen ráno vyzvedněte květiny co Adélka objednala." "Jasně s tím počítáme, tak se uvidíme zítra." Adam zavěsil a uvažoval, jak by se mohl vytratit z domu nejlépe ještě v noci, protože Sid mu už teď chyběla. "Tak na co máte chuť k večeři, něco objednám." "Nechám výběr na vás dvou, já si dám ráda cokoliv." Raul sledoval jak Adam objednal jídlo a škádlí se s Lenkou. Tohle mu moc chybělo ti dva spolu, ale stejně tu bylo něco co neuměl pojmenovat, prostě takový zvláštní pocit, že jim Adam něco tají.

Skleněný král Where stories live. Discover now