25. Láska a vášeň

262 6 2
                                    

Sid se oddávala polibku a tomu, že jí Adam držel v náručí. Během chvilky se polibek stal vášnivější. Nakonec se k její lítosti Adam odtáhl a díval se jí do očí. Viděla v nich touhu a věděla, že se jí snaží dát čas se rozhodnout. "Jsi nádherná, moc ti to sluší." Sid se usmála. "Taky ti to sluší, líbíš se mi v obleku, ale tohle má taky něco do sebe." Adam se na ni díval a snažil se potlačit touhu, která ho spalovala. Neměl by se snažit jí hned zatáhnout do postele. To přeci nebylo správné, ale měl by se řídit tím co by si přála Sid. S úsměvem pozorovala Sid to jak Adam očividně svádí boj sám se sebou a touhou která by se tu teď dala krájet. Nakonec se vymanila z jeho objetí a dovedla ho do obýváku, kde postavila víno na jídelní stůl. Všechno ostatní měla zatím krom pečiva připravené buď v lednici, nebo na lince. "K večeři máme obložené talíře, nějak mi přišlo, že teplá večeře by možná nebyl dobrý nápad." Adam sledoval jak se zářivě usmála a pak si ho přitáhla k polibku. Pochopil, že ona mu dává svolení k tomu, aby pokračoval. Začal jí znovu líbat a jednou rukou jí zajel pod lem sukně a víš na stehno. Cítil jak mu začal rozpínat knoflíčky na košili. Prohloubil polibek a zvedl ji do vzduchu, Sid mu automaticky omotala nohy kolem jeho pasu. Ještě jednou se na ni podíval a pak už ji odnesl směrem do ložnice.

V ložnici postavil Adam Sid na zem a rozepnul jí na zádech zip šatů. Během chvilky se většina jejich oblečení ocitla na zemi a on ji v náručí odnesl k posteli, kde jí opatrně položil. Tak moc si užíval ten pocit, vycházela mu vášnivě vstříc a pak už se jen nechal plně pohltit tou spalující vášní. Sid si užívala každý polibek, každý dotek, protože Adam byl úžasný milenec. Mnohem později ležela v jeho náručí a užívala si doznívající spalující vášeň. Nikdy nic takového nezažila a byla si jistá, že tahle úžasná láska a vášeň, kterou našli nikdy nezmizí. Cítila jak ji Adam ještě hladí po zádech a pak jí jemně přetočil na záda, aby na ní viděl. "Sid, jsi tak úžasná a já jsem moc šťastný. Bál jsem se toho citu, ale teď vím, že nebylo čeho. Miluju Tě." "Taky tě miluju Adame, víc než jsem si mohla byť jen představit, že je vůbec možné. Bála jsem se, protože jsem nevěděla jak to máš ty, možná se pořád bojím, ale teď jsem šťastná." Adam si jí přitáhl k dalšímu polibku a pak se rozhodli si dopřát konečně večeři. Byl rád, že Sid zvolila věci z lahůdek, protože se nemuseli trápit s vařením.

Sid pozorovala Adama, který měl jen boxerky jak otevřel víno a nalil ho do skleniček. Sama si vzala jen delší tričko a dala na stůl jídlo. "Sid, chtěl jsem se tě na něco zeptat. Říkala jsi, že jsi se bála a pořád se bojíš. Udělal jsem něco špatně?" Sid se usmála a pohladila Adama po tváři, možná byl na venek tvrdý chlap, ale zároveň ho minulost činila v takovýchto chvílích zranitelným. "Ty jsi neudělal vůbec nic špatně." Sid si všimla jak se Adam uklidnil a usmál se na ni. "Tady jde spíš o mě, úplně nevím jak ti to vysvětlit. Ty jsi kdo jsi, máš postavení, majetek a já jsem jen obyčejná chovatelka v zoo. Jak se lidé budou dívat na náš vztah, až se to dostane ven? Vlastně se nebojím lidí v tvém okolí, spíš jak mě budou vnímat ostatní ..." Adamovi už když začala mluvit došlo jak to myslí. Bože vůbec ho nenapdlo, že by o tom mohla takhle uvažovat. Byla tak zranitelná možná i díky tomu co jí vyprávěl o své minulosti. Bála se, že lidé jí budou mít za zlatokopku, která ho ulovila. Okamžitě si ji přitáhnul na klín a políbil jí. "Miláčku prosím takhle o tom nesmíš uvažovat." "Já to vím, ale nechci, aby to ublížilo tobě." "Sid podívej se na mě." Adam počkal až se na něj Sid podívá a pak vzal její tvář do dlaní. "Jediné co mě zajímá jsi ty a my, nic jiného. Mám dostatečné postavení na to, abych mohl ovlivnit veřejné mínění. Nikdo ti nikdy neublíží."

Nakonec si Adam všiml, že se trochu uklidnila. "Podívej ty sama máš patent na líheň, máš další úspěchy ve své profesi. Sama jsi si vydělala svoje vlastní peníze, máš svůj vlastní byt. V oboru i ve svém věku platíš za kapacitu. Jen se o všech těch věcech tady skoro neví a to možná by bylo fajn změnit." Sid Adama poslouchala a znovu si uvědomila, že on je ten pravý. Muž který jí rozumí a chápe její pocity, navíc odhodlaný jí pomáhat a chránit. Měl pravdu i v tom, že díky patentu měla dost peněz a pravidelný příjem z něj. "Promiň, že tě tím trápím, jen jsem se vlastně tohohle bála od začátku co jsem k tobě začala něco cítit." "To vidím, ale vážně je to zbytečné. Za pár dní otevřete tu novou expozici a to bude velká věc. Spousta článků a jsem si jistý, že Láďa si dá záležet na propagaci. Teď se tě chci jen zeptat mám se do toho vložit, nebo ne? Neudělám nic co by jsi nechtěla." "Asi nechci, možná i protože bych ráda zatím nikomu o nás neřekla? Nevadilo by ti to?" "Vůbec by mi to nevadilo, protože tě teď chci mít opravdu jen a jen pro sebe." Sid se usmála a pak už v klidu dojeli večeři. Měl pravdu ona nebyla obyčejná chovatelská, ale věděla, že on by jí miloval i kdyby byla. Pak se v náručí nechala odnést zpátky do postele.

Skleněný král Where stories live. Discover now