Skleněný král

12. Posezení v parku

Adam neměl zrovna dobrý týden, protože si uvědomoval stále častěji, že mu chybí Lenka. Strašně jí studium v Anglii přál, byl to její sen, ale on se díky jejímu odjezdu cítil osamělý. Nakonec se dnes ráno rozhodl a z pracovní cesty do Paříže zamířil na otočku do Londýna. Musel jí alespoň vidět a snad ho to uklidní a on se vrátí do Čech v lepší náladě. Napsal jí a ona mu odepsala, že má ráno jen jednu přednášku a pak se sejdou v parku u školy. Na letišti si dal věci do úschovy v lobby a vydal se do centra Londýna. Přijel taxíkem z letiště před pár minutami, teď prošel branou do místního parku a zahlédl jak Lenka sedí u jednoho ze stolků. Uvědomil si, že ty dlouhé roky kdy byli jen oni a Raul je hodně sblížili. Byl mezi nimi velký věkový rozdíl, ale to nikdy nehrálo roli. On ji miloval od doby kdy ji rodiče přivezli z porodnice a nic se na tom nikdy nezměnilo. Byla jeho oporou v době, kdy se vzepřel a narukoval do armády. Ona ho chápala i když byla ještě dítě, protože věděla, že je to jeho rozhodnutí a to co chce opravdu dělat. Po smrti rodičů si byli navzájem oporou a on věděl, že spoustu těžkostí zvládl jen díky ní. Stála při něm, když se snažil dostat do vedení a vše převzít a zařídit, aby firma neutrpěla změnou vedení. Klidně si doma k němu sedla do pracovny a četla si, ale prostě tam byla s ním a jemu to moc pomáhalo.

Lenka Hrušková seděla v parku kousek od budovy svojí školy a čekala na Adama. Byla nadšená, že se uvidí. Myslela si, že její nepřijezd na velikonoce zvládl dobře, ale opak byl pravdou. Alena jí podrobně referovala, že celou dobu pracoval a navíc se pak kvůli tomu minulý týden strašně pohádali. Vyčítala si, že dala přednost kamarádům před návratem domů a tak jí dneska potěšilo, že se tu Adam staví při návratu z pracovní cesty do Paříže. Sama začala přemýšlet o návratu alespoň na víkend, což možná stejně udělá. On a strejda pro ní byli vším a ona si až tady uvědomila jak moc jí chybí, když nejsou spolu. Ano milovala studium tady v Londýně. Podnikání a marketing bylo něco co milovala a věděla, že pak bude moc převzít hodně z Adamových povinností ve firmě. Ten firmou doslova žil a to už začal být problém. V létě mu bude pětatřicet a byl už tolik let sám, že si dělala starost ona i všichni jeho přátelé. Chápala, že ta hrozná zkušenost s bývalou přítelkyní ho zasáhla, ale on přestal věřit v lásku. Tak moc si pro něj přála ženu, která by ho milovala pro to kým byl v soukromí a ne pro to kdo byl na veřejnosti. Ženy ho braly jako kořist a on to nesnášel. Teď ji ze zadu objali silné paže a ona už se během pár vteřin ocitla v bratrově náručí.

Lenka bratra sledovala a začala přemýšlet co se děje. Lidé kteří ho neznali dobře by si ničeho nevšimli, ale on byl unavený a to opravdu hodně, s tím jak málo potřeboval spánku to bylo alarmující. "Tak dobře, teď už opravdu lituju, že jsem na velikonoce nepřijela. Adame vypadáš hrozně, zase nespíš?" Adam se na sestru díval a věděl, že jí neošálí. Mluvili o všem možném, řešili firmu její školu, ale teď nadešel čas kdy si Lenka nebude brát servítky. Měl problém se spaním už víc než týden a nelepšilo se to. "Už nějakou dobu to není dobré, ale poslední týden se to zhoršilo. Leni já chápu, proč jsi nepřijela jen mi prostě chybíš. Hlavně nechci, aby jsi si to vyčítala, protože tvoje chyba to vážně není. Mám teď jen moc práce a to změnit nemůžu." "Adame mám tě ráda a nechci, aby jsi se upravoval. Rozhodně jsi z malé firmy udělal obrovskou nadnárodní společnost, ale nesmí tě to stát soukromí a normální život. Naši si i přes práci zvládali užít volno a jet na dovolenou. Ty jsi nikde nebyl roky a nesnaž se mi odporovat." "Asi ti brzo zarthnu ty hovory s Alenou. Já vím, že máte pravdu, ale já prostě... " Lenka ho objala a věděla jistě, že si sám začal uvědomovat, že je něco špatně.

Později odpoledne se byli projít ve městě, dali si oběd a mluvili o minulosti i přítomnosti. Teď spolu stáli na letišti v odletové hale, protože Adamovi za hodinu letělo letadlo domů. "Podívej je konec dubna a já jsem za šest týdnů doma. Dokonce slibuju, že s tebou půjdu na ten ples podnikatelů, aby jsi byl v bezpečí. Adame jen mi prosím slib, že se budeš šetřit." "Tak dobře prcku slibuju a ty se mi tady taky opatruj. Mám tě rád a jsem šťastný, že jsem se tu stavil." Adam jí naposledy objal a pak se vydal na svůj let. Těchto pár hodin se sestrou mu hodně pomohlo, protože se díky její společnosti a nadhledu cítil hned líp. Lenka stála ještě chvilku v odletové hale a pak se vydala do svého bytu. Měla dvě skvělé spolubydlící, které byly, ale dneska večer v kině. Sedla si na pohovku a pak se rozhodla, že musí něco udělat. Zvažoval to už od minulého týdne a po tom co dneska Adama viděla se rozhodla definitivně. Napsala tedy email na vedení katedry s žádostí o schůzku na příští týden. Nebylo už na co čekat, vždycky tady chtěla studovat, ale sama tu najednou přestala být šťastná. Vrátí se domů, nejen kvůli Adamovi, ale hlavně kvůli sobě. Školu dostuduje kombinovaně v Čechách a tak bude moct pomáhat ve firmě a ulevit bráchovi. Zatím si to nechá pro sebe a řekne to všem, až se vrátí do Čech.