66. Chci jen tvoje štěstí

124 7 4
                                    

Sobotní ráno si Adam užíval, před chvilkou odešla Sid do práce a on si ještě v klidu sedl na terasu. Ráno si dopřáli něžné a úžasné milování, pak společnou sprchu a snídani. Jejich vztah byl pořád lepší a on děkoval osudu za to deštivé odpoledne, které je svedlo dohromady. Možná by k tomu časem taky došlo, ale tenhle impuls byl pro oba začátek všeho. Raul byl u rybníků, protože tam měl celý víkend sportovní rybáře a soutěže. Lenka si užívala návrat z prázdnin, ale už včera se mu zdálo, že s ním chce mluvit a jen neví jak začít. Mluvil o tom se Sid a oba se shodli na tom, že se rozhodla školu opravdu ukončit a teď mu to chce říct. V tomhle poslechl Sid, aby dal Lence čas a nechal jí s tím za ním přijít samotnou. On si přál jen její štěstí a spokojenost a bylo jedno jestli to bude škola, práce, nebo by klidně mohla třeba pár měsíců cestovat po světě. Včera taky uzavřeli definitivně kauzu Novotných. Mirek ukončil převzetí tiskárny a většiny zaměstnanců. Všichni řadoví zaměstnanci si oddychli, že zůstanou a jen se upraví smlouvy a dojde k pár reorganizacím na vedoucích místech. Tam si zcela logicky nehodlal nechat lidi spojené s podivnými kšefty a kontakty na bývalého starostu. Adam moc rád stál v pozadí a jen nechal Mirka, aby ho pravidelně informoval.

Lenka seděla na oblíbeném místě u okna ve svém pokoji, měla tu pohodlnou lavičku a krásný výhled na zadní zahradu a přilehlý les. Včera byla nachvilku ve městě a pak ve sklárně. Taky si užívala návrat domů a pořád si stejně jako na začátku užívala vidět Adama šťastného. Ti dva byli nerozluční a teď se rozhodla, že si s ním půjde promluvit. Strejda byl u rybníků a Sid před chvilkou odešla do práce. Dole našla Adama jak sedí na terase a jen se dívá do zahrady. Vzala si snídani, báječnou bábovku co včera za pomoci Sid upekla a došla si k němu sednout. V tichosti se nasnídala a pořád přemýšlela jak vlastně začít. Nakonec odnesla věci po snídani do kuchyně a vzala si ven sklenici s džusem. Všimla si, že jí Adam pozoruje a tak se rozhodla, že to zkusí a snad jí pochopí. "Bráško, víš potřebovala bych s tebou o něčem mluvit a já doufám, že mě pochopíš. Přemýšlela jsem o tom opravdu dlouho." Adam si všiml jak je Lenka nejistá a zřejmě předpokládá, že se mu její rozhodnutí nebude líbit, nebo jí dokonce začne přemlouvat, aby ve škole zůstala. Opravdu vypadala, že se mu to boji říct. Takže si jí přitáhl k sobě, objal jí a dal jí pusu do vlasů.

"Leni, já chci jen tvoje štěstí a je mi jedno jestli to znamená, že skončíš se školou." Lenka zvedla hlavu a dívala se na Adama, on to věděl? Možná mu to Sid řekla, nebo jak to zjistil? "Slyšel jsem tě tehdy, když jsi o tom se Sid mluvila. Zlatíčko nechápu jak jsi si mohla myslet, že by mi to vadilo. Vždyť já sám jsem školu přerušil kvůli armádě, ano dokončil jsem jí, ale jak často jsi mě viděla ten titul používat?" Adam se musel usmát, když mu radostně skočila kolem krku. "Promiň, víš já se bála, že se budeš zlobit. Chtěla jsem pokračovat, ještě v době, když jsem se vrátila z Anglie. Jenže pak jsem najednou zjistila, že vlastně nechci a začala se v tom plácat. Taky jsem si uvědomila, že můžu teď dělat cokoliv, protože ty máš Sid a jsi konečně šťastný a zamilovaný." "Podívej jsem domluvený s Jirkou, že převezme svoje staré povinnosti, což mi trochu uleví od práce. Můžu pracovat z domova, když budu potřebovat. Ty jsi klidně naplánuj ještě celé prázdniny, můžeš být tady, být ve firmě, nebo třeba jen cestovat." "Možná v srpnu někam na pár dní zmizím, třeba k moři, nebo i Šumava zní dobře. Jinak chci začít pracovat ve sklárně, protože nové projekty mě vážně baví a občas třeba pomůžu Aleně v marketingu." Lenka byla moc šťastná, bála se toho a vlastně úplně zbytečně. Teď měla ještě takový nápad a nevěděla jak mu to říct. "Ty Adame, napadlo mě ohledně Sid..." "Zatím jsme o tom nemluvili, já bych byl rád, kdyby se sem přestěhovala na stálo, ale nechci jí nutit a nic uspěchat."

Adam si všiml jak se Lenka usmála. "No trefil jsi to, protože u ní jste byli jen pár dní a stejně jste většinou tady." "Já vím prcku, ale nechci na Sid tlačit. Jsme spolu pár měsíců, ale pořád jsme na začátku a já nechci, aby se cítila pod tlakem. Až pojedeme po mých narozeninách na Šumavu tak se jí zkusím zeptat." Lence tohle bohatě stačilo, moc si přála, aby tu Sid trvale žila. Později toho dne Adam zmizel do zoo, aby vzal Sid na kávu a pak si dal sraz s Láďou v baru. Nakonec přišla i Alena a on jí řekl o rozhodnutí Lenky. "Aha tak teď to dává smysl, protože ty jsi o tom věděl ještě než odjela viď?" "Věděl, ale tohle muselo být její rozhodnutí a ne moje. Nechci jí do ničeho nutit a jsem rád, že si to rozmyslela sama." "Je to super a tobě to taky umožní mít víc volná pro Sid. Je úžasné jak se s tím vším vyrovnala. Což mi připomíná, že mi včera říkala, že v Londýně je v zoo zemětřesení." "Jo ředitel letěl a ten jeho dosazený vedoucí chovatel taky. Ostatní se teď snaží napravit chyby, ale bude to trvat dlouho, Sid se tím vlastně docela baví." Později jel Adam vyzvednout Sid do práce. U budovy vedení jí objal. "Tak vidíš, že nakonec je všechno jak má být. Miluju tě." "Máš úplnou pravdu miláčku a já tě taky miluju." Pak už se vydali na cestu domů.

Skleněný král Where stories live. Discover now