30. Rušný týden začíná

160 7 5
                                    

Pondělní ráno trávila Sid na poradě vedení a vlastně si to užívala. Řešilo se otevření nové expozice, které bude oficiálně v pátek, aby si ho už návštěvníci o víkendu mohli užít. Láďa taky přes víkend sepsal tiskovou zprávu a hodně ji potěšilo, jak tam vyzdvihl její pracovníci úspěchy. Něco na čem si ona sama sice zakládala, ale nechlubila se tím. Co začala mít vztah s Adamem si uvědomila, že to možná byla chyba. Jenže teď se to hezky sešlo a její úspěchy, kterých za ty roky dosáhla se dostanou do tisku. Řešili se i další nové projekty a Roman všem předával informace o záchranném projektu nosorožců. Nakonec probrali všechno potřebné a ona se s Anežkou vydala pryč. Nakonec je ještě zastavil Láďa na chodbě u kanceláří. Láďa potřeboval mluvit se Sid a tak ji po poradě zastavil s Anežkou na chodbě. "Sid, ve středu tu budou kolem půl desáté tak, aby jsi s tím počítala." "Jasně není problém, buď budu u sebe, nebo si prostě užiju potupu toho blba." Anežka se nechápavě podívala na Sid. "Jak to myslíš?" "Dostala jsem email od bývalé kolegyně. Ten kluk co ho dosadil na post vrchního chovatele vlastní chybou málem usmrtil několik hadů. Pak taky dala většina lidí od plazů výpověď a teď jim běží výpovědní lhůta. Navíc koordinátor do Londýna za aktuální situace nedoporučuje umístit dva nové druhy želv."

Láďa pozoroval Sid a uvědomil si, že tohle pro ni musí být fajn a vítána satisfaktce. "No jejich ztráta byl náš zisk a doufám, že nám neutečeš." "Neboj nemám to v úmyslu, jsem tu spokojená. Omlouvám se, ale já musím jít máme naplánované měření a vážení želv." Anežka se dívala jak Sid odešla a ještě se otočila na Láďu. "No rušný týden začíná a zdá se, že tu bude veselo." "Já jsem rád, že nemá zaječí úmysly a snad neuvažuje nad návratem do Londýna." "To by ti určitě řekla, já z ní tedy jen pořád nedostala od koho jí přišla ta květina." "Páni ani ty to nevíš? No očividně je to záhada." Láďa nakonec zašel k sobě do kanceláře a zavolal Aleně se kterou potřeboval mluvit. "Jsem ráda, že voláš, už jsi četl zprávu od Lenky?" "Jo četl a jsem vlastně rád, že tu zůstane, protože možná to pomůže dát Adama dokupy. Vážně si dělám starosti s tím co řekl Raulovi." "To já taky, přeci nemůže zůstat pořád sám. Po mých narozeninách hodím s Lenkou řeč a zkusíme něco vymyslet." "Pozítří tu má domluvenou pracovní schůzku a pak jsem ho umluvil na oběd. Zkusím zjistit co se děje." Po konci hovoru byl Láďa pořád frustrovaný. Sakra jak donutit Adama pořádně žít, vždyť mít spokojený vztah by mu prospělo.

Sid mezitím došla k sobě a po cestě vzala sobě a Bobovi kávu. Ten konečně pochopil, že pokud přestane poslouchat Frantu tak mu bude líp. Začal pořádně pracovat a Sid si všimla, že častěji čte odborné časopisy, aby si doplnil informace. Dost jí to potěšilo a on byl vděčný, že mu dovolila si napravit reputaci. Taky zařídila u ředitelky, že mu vrátila od tohoto měsíce osobní ohodnocení. To měl stopnuté ještě z doby než nastoupila. Prostě začali znovu a díky tomu to tady fungovalo skvěle. Během přípravy krmení uvažovala nad těmi články co vyjdou koncem týdne. Samozřejmě hrozilo riziko, že si to přečte někdo z její rodiny, ale bylo to nepravděpodobné. Hlavní bylo to, že používala křestní jméno které neznali a taky se za osm let hrozně změnila. Tady v práci to nikomu neřekla, věděl to vlastně jen Adam. Jméno Sidonie nedostala při narození, ale přidala si ho, když utekla od rodiny. Bylo to prostřední jméno její oblíbené tety, sestry její matky, kterou měla jako dítě moc ráda. Bohužel zemřela, když jí bylo deset a ani nemohla na pohřeb. Její máma sestru nesnášela, protože nesplňovala její standarty úspěchu. Pracovala jako zahradnice a žila obyčejný, ale šťastný život, pak bohužel onemocněla a zákeřná nemoc jí připravila o život. Zatím chtěla všechno brát postupně a rodinu pokud možno řešit až mnohem později. Teď bylo na čase si asi trochu pohrát s jejím bývalým ředitelem a ona se na to těšila. Taky se začala těšit na večer, protože Adam jí k večeru vyzvedne a pojedou do Prahy na muzikál.

Cestou z Prahy si Adam užíval společnost Sid a byl rád, že ji na muzikál vzal. Ona netoužila po drahých dárcích, návštěvách luxusních restaurací, nebo exotických dovolených. Byla spokojená hlavně, když byli spoolu. Dnes mluvila o tom, že až to všem řeknou mohli by jet spolu někam na pár dní. Ukazoval jí fotky chaty na Šumavě, kterou si pravidelně pronajímal a ona byla doslova unešená. Takovou ženu hledal celý živit a teď ji měl. "Lenka už všem dala vědět, že se vrací na stálo a Raul je z toho nadšený úplně stejně jako Alena." "Obávám se, že Alena sází na to, že ji pomůže s tím ti organizovat život." Sid se začala tak jako Adam smát. "Obě čeká pořádný a spravedlivý šok." Sid byla tak ráda, že jí Adam vzal do Prahy. Sice to znamenalo noční návrat domů, ale ona byla absolutně šťastná. Tolik si užívala možnosti, že jsou spolu. Dorazili až hodně po půlnoci a Adam zaparkoval u jejího domu. Dopřáli si sprchu a Adam si ji v posteli přitáhl do náručí. "Lásko jsem tak moc šťastný." "To já taky Adame, miluju tě." Adam se potom díval jak mu Sid spí spokojeně v náručí a uvědomil si, že stačilo tak málo a nikdy by se tohle nestalo. Tolik věci se muselo stát ve správnou dobu, aby jim to umožnilo najít společné štěstí. Naštěstí osud nad nimi zřejmě držel ochranou ruku. Nakonec ještě Sid políbil do vlasů a taky se nechal přemoci spánkem.

Skleněný král Where stories live. Discover now